To, že mám ještě blog, mi připomíná jen statistika chodící co týden na můj mail. Tak letní prázdniny byly fajn :D Už vím, jak se cítí nezaměstnaný člověk bez povinnosti. 3 měsíce prázdnin se mi zdály nekonečné, když jsem neměla co dělat, a to já aktïvní člověk nesnesu, když nevím, co se následující den bude dít. Sem tam párty, sport, ale hlavně hodně seriálů a výmluv proč zrovna dneska nejet na kolo. V srpnu už jsem byla na pokraji zhroucení z lenosti, takže jsem ze srandy nastoupila na brigádu v Penny. Taková práce se v krátkodobém měřítku velice přínosnou. Jednak člověk zjistí, jak to v takovém řetězci funguje a je zděšen, že vůbec funguje. Taky získá přehled o běhu firmy a to pro mě ekonomku bylo jen plus. Peníze taky nebyly k zahození a protože to nebyl můj smysl života, tak jsem si to užívala. A úsměv nebolí a nic nestojí, tudíž zákazníkům moje kolapsy na kase moc nevadily - a nebo to velmi dobře kryly :)

Září jsem vítala s famfárami, světla velkoměsta mě lákaly jako lampa můru. S jasným záměrem získat zase práci jsem napsala tři maily, ale statistiky jsou kruté  v současnosti ohledně práce. Proto mi ego stouplo do nebeských výšin, když mi ze všech tří odpověděli, že se mohu dostavit na pohovor. Do vesmírných výšin  jsem vzlétla po úspěšném pohovoru v jedné vzdělávací společnosti, kdy jsem dostala práci jako asistentka, prostě administrativní myš :) A od září lítám mezi školou a prácí, která mě děsně baví, protože tam jsou fajn lidi, co zbytečně člověka kvůli prkotině nezašlapou do země. Ale nějak jsem zase podcenila školu a průběžné testy, zkouškové v lednu se rýsuje do obludných rozměrů, a nad hlavou mi visí bakalářka....

Stejně mi vrtá nad hlavou ta návštěvnost :)

Mějte se krásně a veselé svátky, vůbec se nehoňte za dárky, nemá to smysl, nejvíc potěší spokojená rodina, nesnáším svoje strhané a unavené příbuzené!

Úsměv a pusu

Elisabeth  

Přeji všem krásné léto 2010! Zítra začíná druhá půlka tohoto roku a teda jak to letí to je běs!

Takže buď se tu můžu zase kát do aleluja, jak jsem zanedbala svůj blog a nebo tu vyseknu jakýs takýs článek, co se se mnou vlastně dělo, novinky, zážitky a tak všechno kolem:) A že toho nebylo málo.

Blog jsem začala zanedbávat kvůli nedostatku času, díky kterému se ukázalo, co je opravdu podstatné a na co si čas vyšetřím a co oželím. Bohužel proto se blog ocitl na vedlejší koleji. Zahrabu - li do historie, protože nutné to je, v prosinci jsem konečně našla brigádku, která perfektně zapadala do mého režimu, relativně jsem si mohla určovat čas strávený v práci, přičemž jsem krásně stíhala chodit do školy. A na kamarády a přítele zbyl čas taky. Ono se krásně plánuje, ale hůř se to plní. Proto jsem se divila, že mi vše krásně vycházelo tak dlouho. Byla jsem hrdá, že zvládám tři závazky najednou ( někdo má problém dostavit se aspoň do školy :D). Prašulky se kupily na letní plány, no prostě pohádka. Pak se cosi schrulo (prostě stalo) a já zjistila, že je něco špatně. Dávala jsem přednost zážitkům a věcem, kterým určitě nelituju, ale asi je neměla podnikat. Abych zmákla konec semestru, který se kvapem blížil, v práci jsem skončila koncem dubna. Byl to velký skok nelítat celé dny po Praze a vnímat ty davy lidí a krásy velkoměsta, jen sedět na bytě a drtit se, zpestřením se stalo jídlo :D:D V květnu "zanikl" další příjemný závazek. Lidé odchází a přichází a já věřím, něco mi prostě říká, že není všemu konec, ačkoliv ničitel jsem byla já.

Na hrbu mi zůstala "jen" škola. Nevím, čím to bylo, ale prostě mi tohle zkouškové nevycházelo, jako by mi neviditelný trpaslík házel klády pod nohy! Čachrovala jsem s termíny jako čaroděj. První kiks - předmět, který ostatní dávali s přehledem bez učení, jsem si řekla, zkusím zabojovat o výbornou. Hm a skončilo to čtyřkou, což na vejšce je nesplněno. Nenapsala jsem závěrečný test na minimum požadových bodů, prostě trubka dutá. A opravný test je tak brutálně zákeřný, že ač jsem si obě zadané učebnice přečetla (pochybuju, že většina spolužáků ví, jak ta kniha vypadá! :D), nestačilo to. Druhý kiks - mezinárodní ekonomie, prostě se učíte, co se stane, když si na dovču koupite eura a o kurzu a bla. Prostě logická záležitost, ale jak pro koho :D Takže na první pokus mi to uteklo o pár bodíků, takže jsem šla na opravný termín. Zase nabourání plánu. Zajímavým úkazem bylo, že všechny testy jsem psala v první lavici, samozřejmě ne z vlastní vůle! Kdybych nebyla líná si dělat taháky, mohla bych si o nich stejně nechat zdát. Poslední zkouška 10.6. = test ze statistiky byl doslova vymodlený. Při případném neúspěchu se další termín konal až 26.6, což mě dost motivovalo, neprodlužovat si zbytečně zkouškové, že. A zase první lavice :D Kamarád zabrečel, protože spoléhal na taháky. A světe div se, dala jsem to o jeden bod nad limit. Moji radost museli slyšet lidi na druhým konci města :D !!!!!!!

A prázdniny mám už 14 dní a zatím je to fajn:)