Život je krátký na to, aby byl ještě malý.

Červen 2006

Poslední dny ve škole

29. června 2006 v 17:29 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
Ve škole už to stojí za nic, protože se už vůbec neučíme. Teda vlastně ještě v pondělí třídní zkoušel poslední žáky, u kterých si nebyl jistý známkou na vysvědčení. Pondělí bylo posledním dnem, kdy se učilo podle rozvrhu. V úterý bylo vyučování dost volného rázu. Naše třída měla docela vtipný rozvrh a to 2 hodiny informatika a 2 hodiny němčiny. Na němčině jsme sice překládali, ale jen ti, kteří odolali spánku na lavici. Na informatice si nás nikdo moc nevšímal, takže s námi sdíleli internetovou síť naší spolužáci z jiných tříd. Po škole jsem šla na oběd na intr, jako to dělám téměř každý den po škole. Odpoledne bylo dost nudný, tak jsem se šla vykoupat k sousedům:o) Aspoň něco. Ve středu byl uspořádán sportovní den. Třídy, co si udělaly družstva, se zúčastnili turnaje v basketu. Naše třída (jako vždy) se nedala dohromady a neudělala tým (!) 5 lidí, takže jsme tam vůbec nehráli. Já, jelikož mám důvěru a náklonnost pana učitele tělocviku ( nic pod tím proboha nehledejte), jsem zapisovala průběh jednotlivých utkání. Samozřejmě že jsem to zmršila, na což se ovšem přišlo v půlce celého turnaje. Ale jelikož tahle soutěž pozbývá důležitosti mých priorit a životního žebříčku, bylo mi to celkem šunka. Nejlepší zápasy, na které se dalo i koukat, odehráli 1.C, 1. B a 3. A. Ale 1. C a 1. B jsou věční rivalové především ve sportu, takže při utkání právě těchto tříd došlo k větší slovní potyčce, myslela jsem si, že dojde i na bitku,ale ono na konec nic:o( Nakonec první místo obsadila 3.A, na druhém byla 1. C, na třetím nevim,ale 1. B byla na 4. místě. Dneska, to jest ve čtvrtek, všichni žáci i kantoři stěhovali věci z přízemí a prvního patra do druhého patra, jelikož se škola projde zásadními změnami. No namakali jsme se docela dost, hlavně při stěhování posilovny, jen si zkuste stěhovat posilovací stroje :o) Odcházela jsem mezi posledníma v 11 dopoledne, někdo to zabalil už v půl devátý, o takových bych věděla ;o) Tak a zítra už poslední den vysvědčení a zdar bazar lazar prázdniny :oD

Stadtfest

27. června 2006 v 10:29 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
V sobotu 17.6. jsem já, moji rodičové a můj miláček (!byl ochoten někam s moji rodinou jet) podnikli výlet do německého města, kde studuje moje drahá sestřička dvojjazyčné gymnázium. Konaly se totiž městské slavnosti neboli Stadtfest. Dorazili jsme okolo půl jedenácté a slavnosti akorát začaly. Stihli jsme celý průvod, protože začal až v jedenáct, ne v 10, jak říkala mamina. S broučkem jsme to zabořili u intru, kde jsem zahlédla hodně kamarádů a známých. I pár učitelů, co se podílí na vzdělání mé sestry, mě poznali a pozdravili:o) Abych uvedla na pravou míru již zmíněný průvod. Skládal se ze skupin, které byli očíslené. Skupinou mohla být pekárna, škola, zájmový kroužek nebo parta cyklistů na kolech z první republiky. Když skončil průvod, chtěli jsme se projít po městě. Ale jaksi jsme to hned zabořili v obchodu Kenvelo. Tam se já ovšem jen koukám, protože se mi tam nic moc nelíbí. A když už si něco vyberu, mrknu na cenu a dopadnu na zem ;o) Po návštěvě značkového krámu jsem ségru přemluvila, aby mi šla koupit kebab. Kdo nezná toto božské jídlo, tak ho lituju. Maso, salát, rajčata, zelí a cibule a bylinková omáčka v housce znavé pita. Když můžu, vždycky si to dám. S broučkem jsme to snědli, jen se po kebabu zaprášilo. No musím zmínit ještě pomoc ze strany ségry, bez ní by to trvalo déle :oD Městem protéká Labe a na jeho břehu jsou podium, kde vystupují mažoretky, roztleskávačky, stánky a ještě velice zajímavá atrakce. Na člověka natáhnou jakýsi postroj, k němu pak důvěru budící osoba přiváže provaz, který jistí člověka podstupujícího danou atrakci. A to jest lezení na basy od piva či jiného pitiva. Základ jsou tři basy, na ně jsem vylezla ( byla jsem jištěna) a sympatický chlap mi podával další a další očíslované bedny. Letos jsem nějak nebyla ve své kůži a nepřálo mi počasí, protože foukal vítr. Na něm hodně záleží, jak vysoko vylezu. Když jsem tuhle aktrakci absolvovala poprvé, vyšplahala jsem až na 16. bednu( je jich celkem 25), letos pouze na 10. basu. Miláček to radši neriskoval, prý se bojí výšek. Na to kolik jsme měli u sebe peněz = společnou kasu, tak jsme toho moc neutratili. Hodně jsme toho projedli, to uznávám:o) Kebab, bratvurst nebo langoš mnam mnam ;o) Domů jsme odjižděli po 16. hodině, což bylo úplně ideální čas k odjezdu. Suprově jsem si stadtfest užila hlavně v milé společnosti mého miláčka....

Školní výlet

20. června 2006 v 18:02 | Elizabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
Školní výlet 2.C Obchodní akademii se rovnal válení se u vody. Z pondělka na dnešek byla moje třída na výletě ve Sloupu v Čechách. Ovšem nebýt mě, asi by se nic takového nikdy nedělo. Ve třídě se lidi akorát hádali, kam za kolik by se mohlo jet. Tak jsem to vzala do svých rukou, peníze vybrala, zarezervovala pobyt atd. Když jsme dorazili v pondělí v 9 ráno na vrátnici, kde jsem já, zodpovědná osoba, měla zaplatit pobyt, "úspěšně" jsem zjistila, že peníze jsem nechala doma. Naštěstí mi to nikdo nezazlíval, za což byla vděčná. Někdo spal v chatkách a někdo ve stanu. Výběr byl dobrovolný. Měli jsme původně v programu navštívit skalní hrad Sloup a skalní divadlo, ale bylo děsný vedro. Pan třídní se vyjádřil slovy, že "nebudeme nic lámat přes koleno", tak jsme to zalomili na pláž :oD Od 10 dopoledne asi do 5 odpoledne jsem strávila na pláži, bud jsem se slunila, což mě moc nebavilo. Zato jsem se vyřádila ve vodě. Na večer jsme chtěli udělat oheň. Pro buřty jsem došla, pro dřevo taky pár lidí šlo. Ale v půl devátý pár minut před zahájením táboráku se rozpršelo. To naštvalo hlavně lidi, co si měli opékat buřty, patřila jsem mezi ně i já!!!Tak jsme je slupli za studena. Pochutnání nic moc, ale nedalo se s tím už nic jiného dělat. V půl desátý jsem to já a moje spolubydlící ze stanu už nehrotili a šli jsme spát. Stejně pršelo. Ovšem ve velké chatě se osazenstvo asi do 3 dobře bavilo, jak jsem zaslechla ráno. Já jsem usnula v 22 hod a nevzbudil mě ani mobil, který mi hrál alespoň třikrát:o) Ráno a dopoledne už to stálo mírně za houby, protože všichni odjížděli jednotlivě nebo po dvojicích. Já s kamarádkou jsme zůstali snad poslední:o( Fakt mě naštvalo, že se celá třída rozdělila na skupinky, sešli jsme se jen 2x na povinných schůzkách s třídním. Jinak to celkem šlo, až na to, že nevědět, že je to školní výlet, tak to nepoznám :o(

Super víkend

15. června 2006 v 22:38 | Elis |  Nevšední zážitky z mého všedního života
Víkend 10. a 11. jsem měla brigádu na zámku, ale to mi nebránilo v tom užít si zbývající čas úplně do poslední minutky. V pátek jsem navštívila místo, kam se chodí bavit mládež.. Bylo to super, byla tam Dana (můj miláček), asi nás všichni měli za lesby, protože jsme si seděly na klíně:o) Pak tam bylo hafec známých, prostě pořád bylo se s kým bavit. Zjistila jsem ale, že barman Vlasta je "menší" děvkař, protože mě tam mírně osahaval, ikdyž jsem ho tvrdě odmítala se slovy: Já na tebe taky nesahám. On namítal, tak si sáhni. Po této scénce jsem úplně znechucena odešla a Vlasta si to u mě podělal naneurčito. Se sestřenkou jsme šly ukecat v půl dvanácté vedle do restaurace kuchařku, aby nám udělala vynikající topinku. Opravdu ji ukuchtila a my se sestřenkou jsme se oblizovaly až za ušima. Myslím, že nám ostatní dost záviděli, sice nic neříkali, ale oči mluvili za vše:oD V sobotu jsem měla šichtu na zámku, nic zvláštního se nedělo. Ale nemohla jsem se dočkat konce, protože jsem slíbila svou účast ve Velenicích na turnaji ve fotbale. S kámoškou Luckou jsme tam dorazili v 5hod. Nikde nikdo, už prý bude jen vyhlašování. Tak kamarád Marek nám představil svoji přítelkyni Anežku a že dojede pro kamarády. My je všechny znaly, nešlo o seznámení,ale o nudu, která skončila, jakmile kluci dorazili:o) Dost plodné bylo třeba téma můj přívěsek ve tvaru zvonku, který mi hověl v dekoltu. Měla jsem co dělat, abych téma změnila :oD Sranda byla, když se vyhlašovali ti nejlepší. Kluci byli předposlední:oD a dostali dětský šampanský...Někoho napadlo, že bychom mohli spát pod širákem. Namítala jsem, že mám druhý den šichtu a rodiče jsou pryč. Prý nevadí. Doma jsme čekali do 9 večer, než se naši vrátili. Marek musel použít všechen svůj šarm, aby přesvědčil rodiče o noclehu ve Velenicích. POVEDLO SE! Spali jsme vedle sena, takže alergeny udělali své....Z 7 nocležníků 4 smrkali, prskali a reagovali na seno. Já měla své topení v podobě kamaráda, což nebylo vůbec na škodu, protože v noci mohlo být tak 7 stupnů. Lucka si to u ostatních kluků (spalo nás tam 4 kluci a 3 holky) nějak podělala, takže spala sama a dost mrzla. V nouzi se holt pozná kamarád. Podařilo se mi usnout asi v neděli ve 3 ráno a v 6 mě probudilo světlo. Bylo to super, až na to že jsem dostala rýmu, chrapot a křeče do břicha z nedostatku jídla, když jsem na hladový žaludek snědla koblihu. Ale naštěstí jsem se vykurýrovala na gauči na zámku a návštěvníci byli spokojeni jako vždy:o)