Život je krátký na to, aby byl ještě malý.

Září 2006

Jsem marod

25. září 2006 v 18:17 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
Asi jsem se nakazila od mého miláčka. Ale já už nebyla nemocná ani nepamatuju, je to asi rok a půl zpátky, takže mi vůbec neva, že si pár dní pobydu doma. Respektive už pobývám. Dneska první den, ale problém je, že se moc neléčim, spíš sedim u pc nebo u televize a nebo jim. Což je zvláštní, když mě hrozně bolí v krku. Když jsem nemocná, jím fakt pomálu. Ale ta moje choroba je nějaká divná, když mam hlad a nepotřebuju tolik odpočívat. Doufám, že jste neusoudily, že simuluju. To je totiž pod moji úroveň. Stejně půjdu za dva dny do školy, jak to tak vidim. Takže to zas tak velký marodění nebude...

Skvělé feministické vtipy

25. září 2006 v 11:36 Úsměv, prosím
Když Bůh stvořil Adama a Evu, zbyly mu ješte dvě věci, které jim chtěl dát.
Bůh řekl: "Mám pro vás jestě dva dárky, pro každého z vás jeden.
Ten první je moci čurat vestoje."
Adam ho přerusil: "Já to chci, já to chci! To bude báječné a můj život bude mnohem jednodušší a veselejší!" Pak se podíval na Evu a Eva přikývla a řekla: "No proč ne, pro mne to není
tak důležité." Tak dostal Adam od Boha tento dárek. Adam výskal radostí a čůral na každý strom a keřík, prostě všude, kde se dalo.
Eva se zeptala Boha: " A co je ten druhý dárek, Bože?"
Bůh odpověděl: " Rozum, Evo, rozum...

Oslava 18. narozenin poprvé

25. září 2006 v 11:30 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
18 let to je věk, kdy se nic a nebo všechno změní. U mě se nestalo spíš nic, žiju si dál, jak jsem žila, žádný zlom, zvrat v mém životě nenastal. Jen už si za svoje chování zodpovídám úplně sama. Ale jak jsem to oslavila? To už bylo trochu lepší....
První oslava se konala v úzkém rodinném kruhu, a to mamka, tatka, ségra a můj kluk a samozřejmě já. V pátek (8.9.) večer mamka udělala večeři slavnostního rázu. Já jsem si užívala, že se to točí kolem mně. Dostala jsem kolo, což byl asi nej dárek ze všech prezentů, a oblečení, prstýnek a od sestry obrázek, vlastnoručně vyrobený(počkám, až bude slavná malířka a ten obrázek prodám za děsnej balík). Ale to není všechno, nemá cenu to tu vypisovat, ještě by mi někdo záviděl:o)
V sobotu se ale sĺavilo dál. Přijeli ostatní příbuzní, babičky a tetička a setřenice. No určitě to každý zná. No to už tak slavný nebylo. Rodinka se sjela, popřáli mi, najedli jsme se a šli jsme na Zákupské slavnosti (městské slavnosti). Nic moc no. A nejhorší bylo, že já musela ten den ještě na brigádu (ble). Tak jsem si do poslední chvilinky užívala volno.

První školní den...

4. září 2006 v 18:09 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
... začal velice klidně a asi taky tak skončí. Prostě úplně normální den. Jen jsem o hodku dřív vstala a jela se podívat na lidi, co jsem 2 měsíce nepotkala. Jedna třídnická hodina úplně stačila na setkání s mými spolužáky, klidně bych je zase 2 další měsíce vidět nemusela. Ale bohužel. Realita je krutá.Ty lidi, kteří si říkají mý spolužáci, budu vídat 5 dní v týdnu 10 měsíců v kuse. No bléé. Začíná se tvořit vrstva hnusu, které se říká přetvářka a povrchnost....Já v ní plavu od půlky druháku. Někdo se už topí....Ve třídě se (opravdově) kamarádím pouze s Kamčou, mojí dlouholetou sousedkou a nyní i spolusedící na OA, ostatní mi jsou celkem (na dvě tři výjimky) šunka(=lhostejní).
Pozitivní bylo, když jsem viděla lidi, se kterými se bavím hlavně na zastávce, když čekáme na bus. Já nevim proč, ale prostě mě hrozně baví koukat, kdo už tam je, kdo teprv přichází, kdo je známý a koho moc rádi(y) nemáme. Dneska tam bylo lidí opravdu moc. Marně jsem doufala, že si převážná většina zařídí odvoz první školní den (ne jako já). Mezi známé se zařadily právě vyšlí deváťáci a současně čerství prváci (=bažanti, ha ha :o)) Vypadali docela vyjukaně, až jsem se musela smát. Njn první školní den a ještě jet autobusem. A jak se ptali pokaždý, když projel okolo bus: To už je náš? Tím jedem? Dojedem s ním k Soudu? Ha ha. Každý rok je to to samý :o)Nevim, ale prostě pro mě má zastávka takový kouzlo nebo dokáže mě dostat ze špatný nálady, protože tam potkám známého nebo kamarádku.....