Život je krátký na to, aby byl ještě malý.

Červen 2007

Tak tedy konec...

29. června 2007 v 10:48 | Elisabeth |  Citové výlevy
..školního roku je tady :´o) Nebyla jsem dojatá, nebylo nad čím. Snad nad tím, že někdo propadá, že jedna spolužačka krade, že prospěchově jsme možná nejhorší třída na škole a že není ani jedno vyznamenání????Tak tohle fakt ne.....Každý donesl něco - flašku nebo kytku. Pan třídní, docela překvapen, co se mu na stole nahromadilo, to odbyl celkem rychle. "Ať Vám ten elán vydrží i do příštího roku, ....." a podal mi vysvědčení :o) Nevím, jak si vysvětlit tu pochvalu, ale zahřála...Udělil jen jednu pochvalu, škudlil jeden, ale mě pochválil alespoň slovně za to, že chodím na studentskou radu (aby nepochválil, komu se taky chce vstávat v 5.30 kvůli nějakýmu sezení s ředitelem) :o))

Jako hláška

28. června 2007 v 21:10 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
Dneska jsme ve škole měli sportovní den. Volejbal, basketbal, ping pong....Kluci od nás měli HAKIS a tak jsem se k nim přidala, že to teda taky zkusím. Kdyby se někdo koukal, pobavila bych víc než legendární Charlie Chaplin....Kámoš nakopl HAKIS a já ho chtěla nabrat hlavou. I povedlo se (jakože mi to pak spadne na nohu...nespadlo). Ale druhý spolužák to komentoval slovy: "Tak a teď ti v mozku umřelo 235 neuronů........ " Netušila jsem, že má takové odborné znalosti anatomie...

Návštěvnost

27. června 2007 v 21:46 | Elisabeth |  Citové výlevy
Myslím, že návštěvnost tohoto blogu je velmi malá. Ale mě to nevadí. I když by mě opravdu potěšilo, když sem zavítáš, abys napsal nějaký komentář. Abych věděla, že sem někdo vůbec zavítal :o) díky moc

Déšť

27. června 2007 v 9:17 | Elisabeth |  Citové výlevy
Mám ráda tu chvíli po dešti. Vlhký vzduch mi pročistí mysl mnohem lépe než pobyt na psychiatrii.... Znovuzrození a mír mě pohltí a v ten okamžik neexistují žádné války, zabíjení. Lidé se mají rádi. Déšť očistí silnice od prachu a špíny. Mě od špatné nálady a chmurů. Jak kapky atakují okno mého pokoje. Fascinující. Jsem schopna sedět u stolu a dívat se ven na ten liják. Provazce vody bičující naši skromnou zeleň na zahradě. Ale mě to není líto. Vždyť déšť je potřeba. A každý to ví....

Zelený list :D

26. června 2007 v 10:25 | Elisabeth |  Takže zajímavé
Jak jsem byla na lázeňské v Teplicích, tak jsem viděla reggae skupinu a ta zpívala písničku zhruba o tomto: ( :oD)
V dubnu se musí zasít zelený list
V květnu se musí zalít zelený list
V červnu musí vyrůst zelený list
V červenci se musí hlídat zelený list
V srpnu musí dozrát zelený list
V září se musí sklidit zelený list
V říjnu se musí sušit zelený list
V listopadu se balit musí zelený list
V zimě se musí kouřit zelený list
Z jara se musí kouřit zelený list
V létě se musí kouřit zelený list
Na podzim se musí kouřit zelený list
Zelený list, kouzelný list
Úplně mě to chytlo, a to reggae neposlouchám....Ať žije zelený list

Nuda o informatice

26. června 2007 v 10:18 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
O hodině jsme si měli nacvičovat posílání mailů....Tak jsme nacvičovali :oD Jen to musíte číst odzdola...
Věc:
Re: Schůzka za účelem předání zásilky kapříků
Zabezpečení:Přísně tajné
Váš požadavek byl naším klientským střediskem vyhodnocen jako nezákonné nárokování nadstandartních služeb a nebude tedy brán v potaz.

Není možné měnit složky naší marinády kvůli subjektivnímu vnímání chutí našimi klienty..

Marináda, a sice bylinková tedy nebude vašemu skladu zaslána...
Jako omluvu zasíláme 4kg výtečného žraločího masa z řitní ploutve...

-Informátor

>>> Eliska 5.6.2007 10:37 >>>
Děkuji za diskrétnost, v tomto případě je nezbytná. Za bonus děkuji, nebyl nutný, ale když už jsme na něj získali nárok, prosíme o bylinkovou marinádu. Česnek je nevyhovující.

>>> Jaroslav 5.6.2007 10:35 >>>
Požadavek akceptován..

Nemusíte se bát úniku informací z mé strany!

-Sumci a pstruzi budou zaslány v mrazícím boxu spolu s bonusem-2 kapříci namarinovaní s česnekovou omáčkou..

-Informátor

>>> Eliska 5.6.2007 10:31 >>>
Vážený informatore, nestačí nám pouze kapříci, to je málo, at doplavou taky pstruzi a sumci. Děkuji boss

>>> Jaroslav 5.6.2007 10:26 >>>
Takže šéfiku, ty kapříci by k vám měli připlavat dneska na námku... vokolo jedný...

-Informátor


Iluzionista (The illuzionist)

26. června 2007 v 10:09 | Elisabeth |  Shlédnuto mým "bystrozrakem"...
Pátek večer a já nikam nešla, tak jsem si pustila film Iluzionista. Výběr nebyl náhodný, něco jsem od filmů očekávala - že mě pobaví. A nezklamal. Téma kouzla a iluze. Co je doopravdy a co už jen trik? Příběh - klasika - láska dvou lidí. Konec naprosto překvapil. Odhalení pravdy a iluze mě doslova rozesmálo překvapením a šokem, jak vše bylo parádně vymyšleno. Po delší době opravdu kvalitní film, který stojí za to, abych obětovala páteční večer.
Edward Norten alias Eisenheim předvedl strhující výkon hlavní role iluzionisty. Jeho životní lásku hrála Jessica Biel alias Sofie von Teschen. Znali se spolu v dětství, ale byli násilím odloučeni. Po letech Eisenheim ohromuje vídeňské publikum stále více a více originálními triky. Nikdo nezná jeho tajemství. Ani policejní šéfinspektor Uhl (Paul Giamatti), i když trpělivě na mága naléhá. Sofie je přítelkyní korunního prince Leopolda (Rufus Sewell). Iluzionista a Sofie se setkávají a poznávají se. Začne mezi nimi milostný poměr. Leopold pověří Uhla, aby potopil Eisenheima, a to jakkoliv. Milenci se rozhodnou utéct, ale Leopold zavraždí Sofii. Eisenheim trpí, protože Uhl zatkl nevinného a schválně přehlíží očividné důkazy ukazující na korunního prince. Na svých představeních vytváří iluzi duše zemřelých. Jednou vyvolá i Sofii. Ta nepřímo naznačí, kdo je vrahem. Vše vrcholí, když Eisenheim sám zmizí před publikem. Vypjatá situace dožene Leopolda k sebevraždě. Uhl, propuštěný ze služeb monarchie, dostane od chudého kluka návod na jeden z triků Eisenheima. A v tom mu to všechno dojde, že není vše, jak se na první pohled zdá......

A je to tady!

22. června 2007 v 10:14 | Elisabeth |  Citové výlevy
Minulé pondělí jsem si oficiálně podala přihlášku do autoškoly!!! U doktora jsem byla nucena zaplatit 300kč za to, že mi sestřička změřila tlak a řekla, že jsem v cajku. Už tuhle neděli mám první "pokec" s instruktorem :oD Řízení mi problém nedělá, horší bude teorie....Poprvé jsem za volantem seděla už v 15 letech, naši mě nechali si zkusit odpovědnost řidiče. Zvládla jsem to bez problémů, ale málem jsem sjela do příkopů, jak jsem se musela smát samotnému faktu, že řídím auto..... Tolik z mých osobních vzpomínek. Uznávám, že se docela těším.... Jen termíny jízd budu pečlivě skrývat, aby se mi nestalo to, co potkalo Lucii. Měla jízdy v 9 ráno a my jsme ji sledovali asi tak polovinu doby trvání celých jízd. Horší bylo, že ona si nás všimla a byla značně nervózní. Ten nápad ale nebyl můj, přesto mi to chce oplatit.... Až udělám řidičák a dostanu papíry, mám vyhlédnutých pár modelů, které by se mi páčily :oD Ovšem to by táta musel vykrást banku s traktorem :oD

Lázeňská v Teplicích

20. června 2007 v 19:43 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
Lázeňská znamená zahájení lázeňské sezóny. Měla jsem tu možnost se jí zúčastnit.......

Máme se tu krásně (fejeton - domácí slohová práce)

20. června 2007 v 19:39 | Elisabeth |  Úsměv, prosím
…ale tak tomu nebylo pořád. Na začátku roku nás, studenty, kantory a vše ostatní, zavalily nejen povinnosti spojené s výukou ale též oblaka prachu a hluk vrtaček. Důvod znal každý. Přestavuje se škola.
Studenti neplýtvali energií postěžovat si, učitelé trpěli pouze ve skrytu duše. Ztížené podmínky nikomu neubraly na humoru. Především při hodinách informatiky, kdy se nepracovalo s počítači, protože byla vypnutá elektřina. V únoru byly uvedeny do chodu nově zrekonstruované šatny. Předtím, v době bourání a budování, se nikdo nepřezouval, k radosti především nás, studentů. Tato nemilá povinnost vyvolala bouře mezi studenty. Div, že jsem nešlapala na chodbách po letácích vyzývajících ke vzpouře. Nějakému vtipálkovi se čisté, nově natřené zdi v šatnách natolik nelíbily, že je upravil podle své fantazie. Známý matematický útvar vyrytý do zdi vzbudil rozruch na všech frontách. Ve mně pohrdání a vztek nad činem neznámého studenta. V panu řediteli odjistil těžko skrývaný vztek nebezpečný jako nevybuchlý granát z druhé světové války. Všichni pedagogové byli svoláni před ono veledílo a museli povinně vyslechnout stupňující se kadenci slov pana ředitele. Od té chvíle bylo a je možné co chvíli potkat či zahlédnout pana ředitele, bloumajícího po chodbách akademie. S nadějí v očích hledal mezi 330 studenty a studentkami viníka. Naneštěstí nebyl dopaden. Nejsem s to si ani domyslet, jakého trestu by se mu dostalo. Vystřelení do vesmíru by bylo málo.
Díky rekonstrukci je na naší škole k mání moderní zařízení jako aula s kapacitou pro tři třídy, výtah či interaktivní tabule. Když na stěnách visí dvě skoro totožné tabule, řekla bych, že je jedno, na kterou budu psát speciálním fixem. Ale chyba lávky. Jedna z oněch tabulí je právě ta naše interaktivní. Paní učitelka angličtiny byla o tento důležitý fakt pravděpodobně ochuzena, neboť při hodině začala psát na špatnou tabuli. Ono se řekne špatnou, ale když to má cenu zhruba čtvrt milionu?!
Dalším pozitivem rekonstrukce je výtah pro tělesně postižené. Občas mám ten dojem, že tyto podmínky splňuje většina žáků navštěvujících naši školu. Kolik nářků a slz studentů způsobilo zjištění, že pro ně je používání výtahu striktně zakázáno. Čekali snad, že školník je bude osobně vozit výtahem a ještě říkat "Račte! Do kterého patra to bude?" ??? A tak studenti dál pošlapou do prvního patra na hodinu tělocviku pěšky.
Kdyby si nějaký člověk stoupl ke schodišti v druhém patře a v ruce měl fotoaparát, určitě by vyhrál soutěž Nejvtipnější fotografie roku. Zachycení strhaných obličejů studentů šplhajících se do schodů by bylo jasným favoritem. Kam se hrabe batole až po vlásky upatlané od špaget….Vstup do školy? Jedině s kartou! "Vždyť to funguje skoro jak píchačky ve fabrice!" Zaslechla jsem komentář jednoho studenta, který marně hledal ve svém batohu kartičku zajišťující mu denní přívaly informací..... Jestli se v hlavách studentů něco z oněch přívalů uchytí, to se snaží zjistit srovnávací testy na konci školního roku. Na většině školách se na konci školního roku učitelé vzdávají snahy ještě cokoliv natlouct pomyslnými palicemi do hlav studentů. Ne však u nás, na Obchodní akademii… V posledních dvou týdnech se píší srovnávací testy, které mají porovnat skvělé znalosti studentů. Bohužel odkrývají velké mezery a nedostatky, které studenti pečlivě maskovali po celý školní rok….Ale nic z toho nesmíme mít panu řediteli za zlé, on to myslel dobře.

Krtek zabiják

14. června 2007 v 22:13 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
Krteček, krásné nevinné zvířátko. Chudáček je slepý, nic nevidí. Má tlapičky jako lopatky. A nosí kalhotky. Má věrné přátele - myšku a zajíce.
Tak líčí toto zvířátko knížky....Já mám za sebou "traumatizující a stresující" zážitek s tímto tvorečkem.
Včera si tak sedím u ohnýnku(27.4.), opékám s návštěvou Davidem a Hankou buřty. Prostě paráda odpoledne. A tu mou pozornost upoutá sousedovic kocourek, který neustále čmuchal okolo našeho maliní. Evidentně mu to něco stálo za risk, že bych ho mohla chytit. On ten krásný černý kocourek je totiž dost plachý. Tak se zvedám a jdu se podívat, co může být příčinou. A on to krtek. Krásný tak 15-centimetrový kousek :oD Probudil se ve mě pud ochranářství. Přece ho nenechám sežrat. (mimotechnická poznámka - soused po krtkovi minulý týden střílel vzduchovkou!!!) Nejdřív jsem ho nechtěla vzít do ruky. Tak jsem vzala na pomoc prázdný květináč. Ale neodolala jsem pokušení.
Něco tak hebkého jsem v ruce snad ještě neměla :o) Krásný a heboučký kožíšek. Najednou ale krteček znehybněl, začmuchal a hrzl mě do malíčku !!!!!!!!!! Zařvala jsem, ale ne bolestí ale z šoku. To jsem opravdu nečekala. Upustila jsem toho nebezpečného tvora do prázdného květináče a ohledávala napáchané škody. Naštěstí v cajku. Můžu doufat, že krteček není nositel nějaké smrtelné nemoci....Krtečka jsem ze solidarity odnesla na pastvinu do trávy, abych mu prodloužila život. Kdybych ho nechala na zahradě, padl by za oběť kocourkovi, před kterým jsem ho zachránila :o) A tak si můžu vyplnit modré políčko....

Není krásnější pocit

6. června 2007 v 21:01 | Elisabeth |  Citové výlevy
Ne není. Než dostat výplatu :oDD Dobře je tu menší konkurence - láska. Ale stejně. Něco ty dva pocity mají společné. Člověk na to čeká jako na smilování a spásu. Ovšem peníze většinou víte, kdy příjdou, kdy odešli a za co. Ovšem u lásky je tomu všemu jinak. Nehodlám se tu rozepisovat nějakými klišé typu: Láska je nevyzpytatelná. Potká každého. Bla bla bla. To ví i dítě předškolního věku, které je náruživým divákem Kouzelné školky. Ale zpět k penízkům. Od února do března jsem obešla pár určených lidí, na předem dané otázky jsem se zeptala, a TEĎ mi konečně přišly. Miláčkové moji!!!!!!!!!Tak budu moct jít konečně na tatooooo :oDD A taky pro CD No Name resp. 2 CD s nejlepšími peckami. Po jejich koncertě jsem jim úplně propadla, v Teplicích byli taky úúúúúúúúžasnýýýýý. Tudíž klidně investuji do originálky, kterou nedám z ruky, resp. z cd-playeru!!!!! Paráááááda, už zítra už zítra:) Penízky moje. Kdo je student, chápe mě. A kdo je student, který občas zapaří, tak mě chápe ještě víc ....:oD

O tolik...

6. června 2007 v 20:42 | Elisabeth |  Citové výlevy
..zážitků bych se tu chtěla podělit, jen mi nějak nezbývá čas. Ať už to byly ségry narozky a nebo úžasná akce v Teplicích. Nebo dneska - státnice z elektronické komunikace :o) Určitě jsem tu kdysi před rokem psala cosi o srovnávačkách.....tak teď mají zas u nás v ústavu prééééé.....zítra si pošmáknu na ekonomice, možná ona na mě. Tudíž abych dala druhé možnosti co nejméně šancí, jdu se ponořiti do světa ekonomiky, která je všude okolo nás....:o)