Život je krátký na to, aby byl ještě malý.

Prosinec 2007

Poslední den školy

21. prosince 2007 v 11:07 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
Poslední školní den v tomto roce.....Máme od devíti, já jsem byla ještě místo ekonomiky na olympiádě z češtiny, trochu ulejvárna no. Druhou hodinu jsme měli korespondenci z angličtiny, tak to jsme rádoby psali ježíškovi dopis v ajn a pak byli na netu. Teď máme spojené psaní na počítačích a taky můžeme být na netu. Na jednu stranu mě to baví, paráda, že se neučíme, ale to bych raději aby nám to odpadlo a my mohli jít domů, než tu sedět do půl druhý....Blééé, tvrdnout tady, ach jo. Naštěstí hned po škole frčím do Prahy za miláčkem, takže aspoň malá kompenzace:o))

Nějak zbytečně mimo, prostě postpodzimní depka

21. prosince 2007 v 10:19 | Elisabeth |  Citové výlevy
Poslouchám, ale stejně mě ty veselé historky míjejí. Jedu mikrobusem z Pertoltic. Slyším pocity z vystoupení. Byly jsme tam zpívat se sborem. Mám všechny ty holky moc ráda, jsou fajn, na nic si nehrajou, zpěv je baví a nehrotí to. Ale ve mě se to hrotí. Jsem dobrá, můžu být lepší. Jen se snažit. Jak tak sleduju program, každá starší holčina měla číslo s učitelkou ( je jí 30 a je prdlá jak my), když nepočítám ty naše dvě "prťata". Anet, Josefka, Danča, Marťa i Káťa. Ach jo. Na to že zpívám sedmým rokem, teda nic moc úspěch. Mě zpívat baví, ale když vím, že mě žádný představení nečeká, tak se na hodiny nepřipravuju. Vědět to, tak se svědomitěji připravuju. Ach jo. Připadám si zbytečná a na nic. Nežárlím na holky, to fakt ne. Mrzí mě to od učitelky. Je mi to blbý jí říct, že bych chtěla někde zpívat solo. Hmm, ona toho má moc, proč jí ještě nějak zatěžovat...A zas trpím já. Učitelka říkala loni, přímo slibovala, že se zaměří na svoji třídu. Pche, sliby, chyby. Mě to mrzí. Příští rok budu na nějaký vešjce a budu mít čas jezdit z Lbc nebo z Prag do Lípy na zpívání? Možná sem tam příležitostně jako jsou Vánoce....Mě je to líto, všechno. Najednou jsem zbytečná. Aspoň si tak připadám. Sedla jsem si v kostele zády k holkám, aby neviděly jak se mimoděk mračím a zadržuju slzy, snad vzteku, lítosti? Nevím, mám teď nechuť cokoliv dělat.......

Motto na ples?!

19. prosince 2007 v 17:37 | Elisabeth
Mám si zvolit motto, které se bude číst, až si půjdu pro šerpu na mém maturitním plese.....Chci něco vtipného, ale zároveň inteligentního....Vůbec nejsem náročná:oD To bude těžký....
Tyhle mě zaujaly...:oD
  • Inteligentní humor? Smát se blbcům!
  • Usmívejte se, zítra bude hůř.
  • Když se opice zasmála svému obrazu v zrcadle, zrodil se člověk..
  • Kdo se směje naposled... ten má dlouhý vedení.
  • Smích je pro mě drogou. Smích je tím, čím žiju. A proto mě neserte a nechte SMÁT!
  • Vše řeš úsměvem, aby vrásky měly lepší tvar.
  • Mějme úsměv na lících, sejdeme se v Bohnicích!
  • Nezajímejte se o vzhled, může klamat.
    Nezajímejte se o bohatství, i to odvane pryč.
    Najděte někoho, kdo vás přiměje k úsměvu,
    protože stačí jenom jeden úsměv,
    aby se temný den zdál jasnějším.
    Najděte někoho, kdo přiměje vaše srdce, aby se smálo.
  • Úsměv je světlo v okně obličeje, které naznačí, že srdce je doma...
  • Úsměv nestojí nic a vynáší mnoho. Nikdo není tak bohatý, aby se bez něj obešel a nikdo není tak chudý, aby ho nemohl darovat. Je dobré, že se nedá ani koupit, ani půjčit, ani ukrást, protože má hodnotu okamžiku, kdy se daruje.
Ty poslední tři se mi fakt líbí......:o)

Ať žijou dárkové koše aneb sháněli jsme dárek pro třídního

19. prosince 2007 v 16:08 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
Ano, u nás ve třídě je zvykem kupovat každý rok dárek pro třídního. Letos to není výjimkou. Hmm, jsem pokladník, tak jsem vybrala peníze a že se koupí zas dárkový koš. Zítra jsme si naplánovali vánoční besídku, tak by asi bylo vhodné dát mu dárek tam. A ups. Najednou zjišťuju, že koupit dárek zbylo tak nějak na mě. Tak jsem řekla kámošce, která to stejně brala automaticky, ať mi pomůže. Odpadly nám dvě hodiny školy, takže jsme mohly v klídku shánět ten dárkový koš.

První volba obchodní dům Andy. Dva typy dárkových balíčků - jeden za 730 kaček a druhý v krabici za 480 kačenek. No ale co bylo vevnitř se nám vůbec nelíbílo. Podle mě to neodpovídá ceně. Chápu, někde se vydělávat musí, ale takhle? Ble....:o/Tak jsme zašly ke konkurenci - do Delvity. Jéé, akorát dovezly dárkové koše. A tak čekujeme cenu. Jelikož to zrovinka dovezli, ještě musíme počkat, až to ocení. A tak čekáme......minuta......tři minuty.......pět minut a přihrnuly se pokladní, že tohle se vůbec nemůže prodávat, protože to je špatná dodávka, že přišlo něco jiného než mělo. To už mě začala chytat panika, pže jsem chtěla jet domů busem co nejdřív a ne že strávím odpoledne v marketech. Šly jsme teda zpátky do Andy. Stály jsme u těch dárkovejch košů jak oslík s ovečkou u Ježiška a pořád jsme nevěděly, jestli máme koupit ten hnusnej drahej nebo ten hnusnej levnej. Chudák hlídač si asi myslel, že chceme krást, tak blbě jsme tam postávaly:oDD Po asi 10-minutovém váhání jsme se rozhodly koupit všechno zvlášť a že to doma zabalíme. Chtěly jsme stihnout bus 15.15 a bylo asi 15.02, když jsme se tutově rozhodly pro samostatný nákup. Tak rychle jsem v životě po krámu nepobíhala....Potřebovaly jsme věci hodnotově do 500kč, u pokladny jsme měly zastávku, protože to víno, co jsem vybrala, ještě nebylo v počítači. Jako bych to už dneska někde zažila....:oD Kamča šla vyměnit víno a ještě skákla pro bonbonieru, pže jsme měly cenovou rezervu. Paráda. Vyšly jsme z obchodu a vidím, že nám jede bus. Sprinta jsme daly obě, pže tenhle bus nás hodí ještě napůl cesty domů. Rychlý běh asi na 100m se vyplatil a já s jazykem na bundě, dejchala jak po maratonu, ono táhněte si tašku těžkou jako....... hodně a přitom máte běžet:oD Prostě jsme ten bus stihly a já si teď jdu konečně vzít něco k obědu, protože díky dárkovému koši jsem to ještě nestihla........:oD

Vánoce, počkejte ještě

18. prosince 2007 v 19:55 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
Víte,že už příští pondělí je Štědrý den? Mě to teda vůůbec nepřijde. Jednak není sníh, ale mrzne dost, to je zas pravda. Ve škole nás prohání jak v lednu nebo v listopadu před čtvrtletím. Tma je brzo to jo. Ale největší problém jsou snad dárky. Letos jsem trošku zaspala, takže jsem nakupovala převážnou část nadílky minulý týden. Ještě potřebuju jeden dárek - pro Božku. Nevíte o něčem levném ale strašně vtipném. Ona je šílený stvoření! No nic to jsem zas odbočila. Cukroví jsem taky viděla jen letmo, asi tak tři vanilkový rohlíčky a dva slepovaný kousky s ořechy. To je letmo :oDD Už ted radši nevečeřím, abych na Vánoce nevážila 80 kg ( k tomu mám více než 15 kilovou rezervu ale člověk nikdy neví, co babičky ukuchtí ;o) )Prostě mi nepřijde, že jsou Vánoce, kromě toho adventního věnce v kuchyni na stole. Ale na druhou stranu na sobě pozoruju, že si zapaluju pořád svíčky v pokojíku. Jakmile jedna dohoří, už sháním další, abych jí zkrátila knůtek :oDD No nic já jdu ještě dozabalit dárky, který balím už asi 2 hodiny, po 10-minutových usecích, než od toho odběhnu. Baví mě to, ale nějak dneska nemám stání........

Není nad to si ublížit...

11. prosince 2007 v 22:06 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
Umění je sám sobě ublížit nebo si způsobit bolest. Fakt super! Právě jsem přisedla vlastní palec, a to tak nešikovně, že to cítím ještě 15 min po nešťastném incidentu. A to nemluvím o tom, jak jsem se kopla do už bolavého palce, když jsem si sedala ke stolu....Včera když jsem usínala, tak jsem se po tmě chtěla ještě víc posunout doleva ke zdi, ale auuuu zeď byla blíž než jsem myslela! Ráno jsem na čele nenašla žádné následky, naštěstí....Byla bych poloviční tur :oDD

Kde jsou všichni policajti?

10. prosince 2007 v 22:11 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
"Oni je poslali na Procházku." Jedna z vtipnějších částí vyhlašování Slavíka 2007, která mě trochu pobavila.
Ale ruku na srdce, koho vytrhne stepující Helča a Korn? Mě už ne. Oceňuju jejich elán a odhodlání bojovat proti proudu času, ale něco se prostě opakovat nedá. Playback je taky šílenost, ale je to kvůli akustice a dobrému přenosu, co nadělám. Kéž by to aspoň nebylo tak poznat, že zrovna jedu na playback...Ewa Farna to zahrála dobře, poznala jsem na ni, že ji to baví :o) Lucka Bílá vypadá líp na živo, když jsem ji tehdá potkala v Praze v Letňanech, nestačila jsem valit bulvy, jak jí to seklo. Prostě kus baby. V tv se z ní ale vyklube, bohužel, cizí ženská v černých šatech, takže její supr ženská postava moc nevynikla. Škoda. Teď se vám asi zdá, že tvrdě protestuju proti Slavíkovi. Není to tak. Jen mě už nebaví tyhle typy ceremoniálů, vyhlášování toho a tamtoho. Vyskytlo se mnoho anket a cen, nestíhám vše sledovat. A ani nechci. Aktivní udělování cen krásy jsem vzdala hned poté, co se v ČR objevily dvě konkurenční soutěže, usilující o totéž. Jména mi splývají. Netuším, která je Česká miss a která Miss České republiky. Nebo divácká soutěž Anno je především pro novácké nadšence. Co tu je ještě dál? Momentálně mě nic nenapadá....

Ceny Týtý! No to je alespoň v trochu kulturním duchu a má to nějakou úroveň. Pominu ceny Thálie, protože to je cena velmi solidní. Málem bych zapomněla na sport!! Sportovec roku, Fotbalista roku a Hokejista roku! Tyhle pořady sleduju, když se tam mihne můj oblíbený sportovec tzn. Šebrle, Valenta. Jinak sledovat celý dvouhodinový běh od desátého místa k nepřekvapivému prvnímu umístění mě těžce nudí. Vzpomenu-li na ohraná hudební vystoupení nebo nevkusná. Když na podium vlítla Dara Rollins, raději jsem si šla udělat něco k snědku. Co mě jednou pobavilo, bylo myslím loni vyhlašování Fotbalista roku(nebo Hokejista? Nejsem si jistá, nečekaně mi to splývá), moderátoři Suchánek a Genzer schytali dortovou spršku od pozvaných sportovců:o) Ani jeden to nečekali a div neužili sprostých výrazů :oDD

A vás? Baví vás všechny tyhle soutěže, ankety a udílení cen?

Mezi lidmi

9. prosince 2007 v 17:35 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
V pátek přijel Zbyněk už ve dvě, ale díky mojí suprčupr family jsme se domu dostali až v půl pátý. Nějak mi splývá ( fakt doopravdy si nemůžu vzpomenout) čas do půl osmý, ale v osm už jsme seděli v místní Zámecké restauraci. Už vím, co jsme robili do půl osmý. Zbyněk se nám hrabal v pc, za což jsou mu všichni neskonale vděčni, a my jsme absolvovali rodinnou večeři, protože maminka měla včera svátek. Nové a zajímavé - koupila fondue nádobíčko a tak jsme mohli zkusit namáčet kousky kuřecích osmahnutých prsíček v sýru. Diplomaticky řečeno jedla jsem už horší i lepší pokrmy. Dala bych přednost namáčet třeba ovoce do čokolády, ale to snad, doufám, přijde časem.

Ale zpět k restauraci. Do podzámčí se mi nechtělo a nechce. Jelikož už mě to tam fakt nebaví a s lidmi, kteří tam jsou, si toho už taky nemám moc co říct. Nebo spíš si s nimi ani povídat nechci....V restauraci jsme měli spicha s Boženkou mou milovanou, která už na nás čekala. Nedalo mi moc přemlouvání udolat i ségru, takže jsme dorazili tři. Teda čtyři. Neplánovaně( kdyby se to plánovalo, určitě by to nevyšlo) jsme natrefili na Kubu a po pěti minutách společné cesty zjistil, že je o hodinu napřed. Myslel, že je devět a ono bylo teprv něco málo před osmou. To mu bylo naprd, když mu jeho slečna měla přijet ve čtvrt na deset. Tak se přidal k nám. Sranda byla, jen Božinka se mi zdála trochu smutná. Přisedl si ještě Pavel a zajistil všech důkladné procvičení břišního svalstva. A to nemluvě o historce, kterou vyprávěla Božka, kterak si její táta myslel, že můj Zbyněk je Božky chlapec. Z toho jsem fakt umírala. Ona je prostě nejlepší. A jak umí vyprávět historky. Z tuctový nezábavný nudný story vytvoří naprosto dokonalý příběh, že se válím pod stolem....Moje největší kamarádská láska no.......Aspoň se za to nestydím...:oD

Cukroví

9. prosince 2007 v 17:10 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
Tahle laskomina děsí mnoho žen a i dívek, a to proto, že se mu těžko odolává a protože je velmi nezdrava. Ale to je skoro všechno jídlo během vánočních svátků. Ano, mluvím o babiččiných báječných vánočních jídlech. Jenže ono je nezdravé jak jedení, tak samotné pečení cukroví. Dneska jsme u babičky 4 hodiny v kuse pekly cukroví - matlaly a matlaly různé druhy. Vůbec jsem neměla hlad, protože jen práce s těstem mě nasycovala dost a dost. Protože jsem se neubránila sem tam si olíznout prsty ušpiněné od vynikající rybízové marmelády, uloupit jeden (maximálně dva) oříšek nebo koštnout syrové těsto. Nevím co budu dělat na Vánoce, protože už teď se cukroví budu vyhýbat. Dnešní pečení učinilo zadost. A hlavně už to není co to bývalo. Dřív se všichni sjely, všichni myslím ženský, a drbalo se všechno a všichni. Prostě to bylo hrozně fajn. Dá se říct, že se z pečení cukroví u babičky stala tradice. Hmm ale letos se všechno nějak mění a porušuje. Sestřenka s tetou pomáhaly babičce už včera, ale to mě se nehodilo. A já s mamkou jsme pracovaly dneska. Ségra ne, protože měla nácvik na věneček. Takže hned dvě porušení:-(( To mě mrzí, protože jsem se těšila na různé historky a tak. Minule tety vytasily vtipné story z dětství, že jsem musela přestat mazat cukroví, jak jsem se smála. A letos nic.....Jen strejda s mamkou řešili politiku a to jsem raději zavřela dveře, aby se mi neudělalo zle. Nemám tyhle diskuze "nanic" ráda. Stejně svým stěžováním nic nevyřešej. Byl tam bráchanec, tak mi aspoň trochu pomohl s pečením a taky ty diskuze nechtěl poslouchat. Pak vylezl z postele druhý brachanec, opice mu seděla za krkem, až si musel vzít paralen. Nechtěla jsem být zlomyslná, ale rejpnout jsem si musela :oD

Somebody´s me - Enrique Iglesias

4. prosince 2007 v 14:52 | Elisabeth
You, do you remember me?,
Like, I remember you?
Do you spend your life, going back in your mind to that time?,
Cause I, I walk the streets alone,
I hate being on my own, and everyone can see that,
I really fell, and I'm going through hell.
Thinking about you with somebody else.

Somebody wants you,

Somebody needs you.

Somebody dreams about you every single night.

Somebody cant breathe, without you it's lonely.

Somebody hopes that one day you will see, that somebody's me.

That somebody's me. yeaa...

How, how did we go wrong?
It was so good, and now it's gone,
And I pray at night, that our path's soon will cross.
What we had, isn't lost.
Cause you are always right here in my thoughts..

Somebody wants you,
Somebody needs you.

Somebody dreams about you every single night.
Somebody can't breathe, without you it's lonely.
Somebody hopes that someday you will see,
That somebody's me. Oh yeah...

You will always be in my life, even if im not in your life.
Cause you're in my memory...

You, when you remember me?...
And before you set me free, oh listen please...

Somebody wants you,
Somebody needs you.
Somebody dreams about you every single night.
Somebody cant breathe, without you it's lonely.
Somebody hopes that someday you will see, that somebody's me.
That somebody's me.
Somebody's me...
That somebody's me...
That somebody's me...
Oh yeah...

Normálněnejsem pro kopírování textů písniček, ale u téhle mě moc zaujal refrén. Protože mi připadá, jako když se mě to týká....:o)Ale jen refrén..