Život je krátký na to, aby byl ještě malý.

Duben 2008

Rodinná oslava a jiné víkendové sporty

30. dubna 2008 v 21:03 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
O víkendu bylo opravdu krásně. Tedy alespoň u nás na severu :o) V sobotu jsem si krásného počasíčka moc neužila protože jsem až do 3 tvrdla v Liberci. Proč?? Dělala jsem certifikát z německého jazyka, ale pouze základní úroveň. Museli jsme ( od nás šlo totiž asi 16 lidí) tam být už v devět ráno, což je na sobotu poměrně krutý čas. Vše proběhlo v pohodě, měla jsem ze svého výkonu velmi dobrý pocit. Hlavně jsem do toho šla s vědomím, že to udělám. Protože každý, kdo si ten certifikát dělal, uspěl. Tudíž jsem si ani nepřipouštěla neúspěch....Domů jsem dorazila ve 3. Pak jsem se flákala a nakonec se vrhla na učení. Přece jen matura za 3 týdny :o)
V neděli slavila mamina narozeniny pouze v kruhu rodinném, tudíž přijeli jen prarodiče. Babička během první půlhodiny neřekla vůbec nic optimistického, takže hned došlo k jemné rodinné rozepři. Ale to by u nás přece jinak nešlo :o) Nakonec se babička uklidnila a začala vést co do budoucnosti veselejší řeči. Co mě trochu, ne vážně hodně, naštvalo, byl fakt, že každý mamce přál jindy. Táta a ségra snad už v pátek !! Babička v neděli hned při příjezdu, což jsem neměla šanci zaznamenat, jelikož jsem si v tom okamžiku sušila vlasy! Pochopitelně jsem to přehlédla! Nemám oči na zádech a níže, že!!! Tudíž a proto jsme přáli až v neděli ve čtyři. Trošku pozdě, ale přece :o)
Pak se v nás probudil sportovní duch a jelikož bylo venku už druhý den krásně a opravdu mi přišlo hříšné válet se doma, vzali jsme frisbee ( čtěte létací talíř :o)) a šli za barák na louku si zaházet. Víte, možná si říkáte: "Hodit plastovou plackou přece není vůbec nic těžkého!" Tak v tom případě jste to buď vůbec nevyzkoušeli a nebo jste geniálně talentovaní, že na co sáhnete, se vám podaří. Bohužel já nejsem geniální a trvalo tak 45 min než jsem dokázala házet alespoň každý třetí hod rovně a tam kam jsem chtěla :o) Prý jsem geniální, jelikož ten talíř dokážu hodit i za sebe :o) Všechno je možné, vážení :o)
Na chvíli se k nám připojili i Kuba a Kubíček, ale ve čtyřech to jaksi nebylo ono. Kuba házel "přízemní" talíře a Kubíček byl stejně obdařen talentem jako já :o) "Naštěstí" tak po 20 min museli odejít. Nějak přišel nápad na badminton!! Řeknu vám, že jsem si dlouho tak dobře neužila nějaký sport. Jednak je u toho děsná sranda a taky se ukáže povaha hráčů. A já jsem spokojená. Soutěživost či dokonce nevraživost nebyla namístě. Pouze neustávající se smích. Ty kreace byly úžasné. Rovnou do Star Dance :o))) Vřele doporučuju! Bohužel velkou nevýhodou je vítr. K perfektní hře, tedy alespoň ze strany povětrnostních podmínek, je třeba naprosté bezvětří. Tudíž se nedá hrát, kdy se člověku zamane. A to je škoda. Protože, dámy, badminton je velmi namáhavý sport a velmi rychle se u něj spalují kalorie ;o) A musím uznat, že ještě teď cítím pravé předloktí. Dává mi dost znát, jak jsem mu dala zabrat :o)

Donuts

23. dubna 2008 v 21:42 | Elisabeth |  Takže zajímavé
TAK TOHLE si prostě jednou upeču :o)
Slinty slint....

Taky jsem zjistila

23. dubna 2008 v 21:23 | Elisabeth |  Citové výlevy
proč je můj blog takový, jaký je. Články jsou moc dlouhé. Snažím se nacpat do nich všechno, co se té věci týká. A to je právě asi kámen úrazu. Takže se možná dám na takový ten typ článku, jehož obsah chápe jen sama autorka a pár vyvolených. A nebo jsou moje články prostě nudné. Proč si to nepřiznat?! Mám i jiná pole působnosti, kde jsem úspěšná. A nebo moje články u vás čtenářů nevyvolávají dostatečný podnět k reakci a k aktivitě....Myslím, že to nějak přežiju.....
Na jistém blogu jsem si přečetla slovo "poskákaná". Čeština je krásná řeč. Ať žijí předpony :oD Já to slovo fakt žeru....

Mám to na háku

23. dubna 2008 v 21:17 | Elisabeth |  Citové výlevy
Ne vážně. Maturita se neúprosně blíží a já se tak nějak denně na něco mrknu. Ale jsem naprosto v klidu. Proč? Protože u nás jsou tací maséři, kteří se začínají teprv teď učit, a nebo rovnou počítají s tím, že jdou až v září k maturitě. A to mě uvádí do klidu. Když vím, jak poctivě jsem studovala v tom ústavu, tak se fakt nebojím. Teď jsem volala s babičkou a když jsem jí řekla, že maturitu mám na háku, začala být dost pesimistická. Opravdu podpora nadevše! Jaksi nepochopila tu legraci. Jako bych byla delikvent a průšvihář. Ale i tak mě mohla podpořit. Třeba jako můj tatík. Řekl mi, že s mejma známkama a téměř 100% docházkou mi tu maturitu prostě daj. I kdybych tam přišla a řekla pár blbostí, prostě jen za to, že bych přišla, by mi měli dát za 4. :oD To mě fakt rozesmál. Ale i potěšil.......

Mít spolucestujího

20. dubna 2008 v 21:19 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
Zase jsem cestovala. Poslední dobou dost často. A hlavně do Liberce.
Tudíž je velká šance, že potkám občana, který má potřebu mi sdělit vše, co si myslí. Někdy v březnu jsem potkala trampíka, na krku 4 křížky. Přisedl si ke mě. Ale já zabrána do povinné četby jsem mu nevěnovala ani pohled. Pak jsem to zalomila na 20 minut. A když jsem se probrala a zývla na celé kolo, onen tramp to asi pobral jako signál, že chci konverzovat. Což jsem fakt nechtěla. Ale jsem slušné dítko, tudíž jsem udržovala onu zdvořilou konverzaci. Zprvu přišla řeč kam, proč cestujeme. Posléze mě pozval na nějakou jejich trampařskou akci. Ha ha, zimní bundu a šálu kolem krku a pojedu do Pekla spát pod širák!Po ničem více netoužím..... Myslela jsem, že tramp přestane mluvit vida mou knížku ovšem to jsem se mýlila. Nenechal mě dočíst už ani jednu stránku a chrlil na mě své nedocenitelné zkušenosti, kde všude byl a jak je všude krásně. Víte, na téměř vše jsem mu odpovídala Neznám, nebyla jsem...Ale jeho to neodradilo....A tak si říkám jak je člověk tvor houževnatý....Jak jsem byla ráda, když vlak zabrzdil na mé zastávce a hurá od trampika...:o)
Včera jsem měla poslední 10. hodinu matematického kurzu v Lbc. A Odtud do Pěnčína vlakem. Ale moje vlastní povaha mě převezla a příjemně překvapila. Ten den jsem prostě počkala na neznámou holčinu, co taky chodila na tu matiku. Nechtělo se mi jít samotná. A tak slovo dalo slovo a zjistila jsem, že ona slečna (jména padla asi po půlhodině společné chůze :oD) jede přes Turnov a nabídla mi svoz. Super!!!Pohodlně, zadarmo a stejně rychle! A dalo se s ní i hezky povídat.....
A dneska jsem jela vlakmo domů. Chtěla jsem čas ve vlaku strávit učením tématu na němčinu - Deutschen Persönlichkeiten !!!Přisedla jsem si k zhruba stejně staré slečně, abych měla klid od chlípných pohledů některých starších pánů, cestujících stejným spojem. Tak jsem se začala učit to téma, ale slečna mě telepatickým pohledem dost rušila. Věnovala jsem jí tedy přímý pohled, jako co chce. A ona se pijánko usmála a zeptala se, co se učím...A tak jsem kecaly zbytek cesty - cca. 40 min. Hlavně o škole, pak jaké je jídlo na intru ( jaké asi, že) a tak různě. ...Bylo to příjemný zpestření, aspoň ne taková nuda jako většinou....

Praktická za mnou, ústní přede mnou, vážení!

17. dubna 2008 v 22:01 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
V úterý jsme psali slohovku!!!!! Vybrala jsem si úvahu. Je podle mě nejjednodušší. Vždyť nic jiného tady na blogu nevedu :o)) Téma bylo k úvaze dáno "Násilí". Myslím, že je to velmi plodné a široké téma. Taky jsem se na něm vyřádila. Nadpis jsem si vymyslela Děti a násilí. A psala jsem, jak je třeba televize velmi ovlivňující faktor. Že když jsme se ségrou byly mrňata, nechala nás mamka koukat na fenomén Želvy Ninja. Po jejich shlédnutí jsme se začali mlátit. To jsem tam třeba napsala :oDD Jo a vtipně jsme přišli pozdě!! Na maturitní písemku!!Bylo 8.03 a přišly jsme s Kamčou a Luckou (má berle chudák, to se musí omluvit) do třídy, třídní už nastoupený před třídou a dost naštvaný. Seřval nás, i když mě má rád.... Tak to byl slušný začátek úterka.
Dneska byl termín PRAKTICKÉ ZKOUŠKY!! To jest první známka na maturitní vysvědčení! Přiznám se, že jsem se víc učila v březnu, než těchto posledních 14 dní před praktickou...A taky jsem včera měla pocit, že mám duto, vymeteno, vytřeno a vystěhováno v dutině mozkové!!!!A pak jsem si řekla, že to nějak dopadne....Prozíravě jsme přišly o hodinu dřív, aby se neopakovala situace z úterka....Začínalo se až v 9 h a psalo se do 2h! Jo šílenost! 5h se soustředit a počítat a počítat! Asi ve 12 jsem si vzala Snikers a šla na chodbu provětrat hlavu. Protože už jsem se fakt nedokázala soustředit. Ale dala jsem to a jsem sama se sebou velmi spokojená. Díky všem, co mi drželi palce :o) Ti, co mi to napsali, děkuji především. A to proto, že mi to napsali:oDD Jestli mě nechápete, tak se nic neděje. V pořádku. Prostě euforie :o)
Za 14 dní se uzavírají známky, pak budem chodit do školy prý "jen tak". Pak svaťák neboli svatý týden :oDD Říkala bych tomu spíš týden svědomí. Někdo se našprtí za 7 dní všechno ( ale jak!) a někdo to proválí ( třeba já:o) ) A pak 19. května to bude vostrý.......

Dnešek ?!

12. dubna 2008 v 22:09 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
Dnešek byl divnej den.

A je stále blíž a blíž

7. dubna 2008 v 19:44 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
Vážení a milí, již příští týden mě čeká první část maturity, a to část praktická. Slohovku si naškrábem v úterý a ve čtvrtek zbytek a ten nejvíce obávaný zbytek. Výpočty. Daně, účetnictví, ekonomické příklady, obchodní dopis. Víte, fakt jsem měla krizi minulý týden, že nestihám. Ono má panika měla pádné důvody. Napsali jsme dvě písemky na výpočty a mé výsledky jsou zde a to 3/4 a 3- :oD Docela mě to šokovalo. Sice mám předtím známky veskrze dobré, leč mé sebevědomí dostalo dardu. No spíš to vyvovalo vlny smíchu. Kámoška Lucka schytala ze zmíněných výpočtů z písemky za 5:oD Předmět finance a je to jediná známka! A příští týden jsou rodičáky. Ale upřímně jí její stav závidím. Chci taky propadat, byť by to měl být jeden týden, než mě učitel tasí na opravu:oD ASi si myslíte, že mi hráblo. Ale ne. I výchovný postih jsem si toužila zkusit. V osmičce jsem k tomu měla slušně nakročeno, ale učitelky se smilovaly! Ale zkazily moji celou snahu o napomenutí nebo důtku :oP Ale zpět k matuře. Zkrátka a dobře držte mi palce, ať mi to dopadne co nejlíp.
A protože samo od sebe by to nešlo, jdu si něco zaúčtovat. (Běda vám, těm opovážlivcům, kdo by to po mě chtěli v realitě!! Fuj!)

Je v tom všechno....

3. dubna 2008 v 20:40 | Elisabeth
Bryan Adams - Everething I do, I do it for you....

Změna je život

3. dubna 2008 v 20:30 | Elisabeth |  Takže zajímavé
Určitě to znáte. Vidíte někoho a hned si na něj utvoříte názor, aniž byste ho poznali blíž a nebo o to ani nestojíte. A nebo nemáte možnost. Tak nějak jsem si vytvořila velmi silnou averzi na Daru Rolins. A vydrželo mi to dost dlouho. Stačilo, abych slyšela její jméno a už mě napadaly sprostá slova. A vlastně si teď nevzpomínám, proč jsem ji začala nemít ráda. Ale ta změna! Včera jsem po 3 hodinách učení šla do obýváků a běžel zrovna Top star. Normálně bych na to nekoukala, ale včera jsem byla už fakt grogy. A zrovna byla na řadě reportáž o těhotné Daře, která tedy už minulý týden porodila. A jak jsem byla už mozkem mimo, nechala jsem své tělo v křesle a unavené oči sledovaly obrazovku. Dara vypadala hezky ( ne hnusně vychrtle) a mluvila i docela rozumně. A i její hlas mi byl příjemný. Možná to je ono. Dřív měla děsný pisklavý a slaďoučký hlásek. Prostě jí teď fandím, ať se jí daří a jak ona řekla, ať vychová slušného člověka.
A na Frekvenci hráli ústřední melodii Ošklivka Katka. Nemám čas a tak to nesleduju. Ale důležitý fakt. Tu písničku zpívá Ewa Farna. Když její kariéra byla na samém začátku, byla jsem skeptická. Zase jedna teenegerka se cpe do showbysnysu. A hle kde je dnes? Osobně jí fandím. Její hlas i písničky se mi líbí. Viděla jsem ji v Uvolněte se, prosím a Kraus měl co dělat, aby jí nějak udolal. Vzdorovala mu fakt suprově. Prostě Ewi, je ti teprv 14, ale já ti držím palce ;o)

Nudný apríl

1. dubna 2008 v 18:31 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
Je to tak. Vůbec nikdo se mě nepokusil napálit! Ale ještě není tomuto dni konec. I když pochybuji, že se ještě někdo pokusí! Jinak dnešní den byl.... řekněme.....velmi zajímavý oběma směry. Nahoru i dolů.