Život je krátký na to, aby byl ještě malý.

Květen 2008

Velikost

21. května 2008 v 13:51 | Elisabeth |  Citáty, hlášky, průpovídky
"Nebojte se velikosti. Někteří se rodí velcí. Někteří tuto vlastnost nabydou a někteří jsou odsouzeni k velikosti."

We are the champions, no time for losers

19. května 2008 v 23:30 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
Lidi, JÁ MÁM MATURITU!!!! Dnes v půl šesté oznámili mé skupině výsledky!!!!! Ale jaké! Ohromující! Skvělé! Snad poprvé v životě mě dojal a přemohl vlastní úspěch a rozbrečela jsem se!!! Já odmaturovala a a mám to černé na bílém! SAMÉ VÝBORNÉ!!!!!!!!!!!!!!!!!uAÁÁÁÁÁ jsem tak šťastná moc moc neuvěřitelně hodně! Nemůžu tomu pořád uvěřit. Je to za mnou! A tak skvěle! CHápete?! Teď už mě čeká VŠ a její nástrahy!! JÁ MÁM MÁTURITU!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!:oDDDDDDDDDDD

Rozšiřte!

15. května 2008 v 14:02 | Elisabeth |  Citové výlevy
Zjistila jsem, že i blogování podléhá trendům. Co do obsahu jsem tak daleko nedošla, ale mám na mysli vzhled. Nejen že se začaly nosit hnusný džíny roury - nic proti kdo je nosí, ale mě se prostě nelibí - ale i blogy se nějak zužují! Mám pocit, že čím užší, tím víc in, lepší design či co? Teď jsem navštívila jeden blog a ten je šířkou asi tak třetinový než je můj. Písmenka mrňavý, kdo na to má šilhat?! Fakt mě to rozhořčilo. Střední šíře je elegantní a to se mi líbí. Holky akorát jsou taky hezké, ale anorexie je hnus. Fakt mi to tak připadá i s tím blogem. Snad designy pohnou v budoucnu jiným směrem.

Udělá to?

15. května 2008 v 10:24 | Elisabeth |  Citáty, hlášky, průpovídky
"Eliško upřímně mi napiš, když si nechám dát z ústní maturity z češtiny pětku, nechají mě projít. I když jsem měl nejlepší slohovou práci?"
"Járo, slohovka tvoří 1/3 známku, tudíž 1+5+5=11:3=3,6. Teoreticky by měli. Záleží na nich. Nevzdávej to! Zkus se něco naučit!"
"No abych pravdu řekl, pořád něco grilujeme na chalupě a já se spís flákám, no:oD Hele jestli na to někdo sere víc tak leda proto, že je buď mrtvý nebo v komatu.Jestli to udělám, tak jedině za pomoci zázraku, pac těch sraček je fakt moc...Tak se měj hezky, Elis. Paa"
Spolužák Jára se ještě očividně nezačal připravovat na maturitu. A kdy mi psal? V úterý?

S lítostí se oznamuje

15. května 2008 v 9:51 | Elisabeth |  Citové výlevy
že letošní mistroství světa v ledním hokeji už se obejde bez našeho skvělého týmu. Stydím se přiznat fakt, že ještě před 14 dněmi jsem netušila, že se mistrovství má hrát. Ale jakmile začal svaťák a začalo jít v MS trochu do tuhého, začala jsem se o výkony naší reprezentace zajímat. Viděla jsem torzo zápasu s Běloruskem a včerejší vyrovnaný boj se Švédy jsem sledovala téměř celý. A o to víc mě zamrzelo, jak to dopadlo. Byl to vyrovnaný boj a skončil takovým ušmudlaným gólem.......Ale tak to holt někdy bývá. Vzpomínám si na rok 2005, kdy jsme se stali mistry světa a já si vylepila plakát hokejového družstva na stěnu pokojíku. Kde jsou ty plakátové časy, kdy jsem plakátem vyjádřila svůj směr vývoje, názory a nebo vyměněním plakátu svou náladu?!

Nechoďte ráno v noční košili ven!

15. května 2008 v 9:39 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
Možná se vám to zdá jako neužitečná rada. Ale pokud chcete předejít trapasu, tak opravdu nechoďte ven v noční košili. Omluvou může být leda náměsíčnost. A pokud jste opravdu hodně zvědaví, jaká přišla pošta (dnes chodí noviny s časopisem) a jste líní se dojít do pokoje převléknout, nechoďte alespoň ven se zubním kartáčkem!!! Ta námaha za to stojí. Stačí přece váš noční úbor!!! Zákon schválnosti pracuje nonstop. V horším případě vás spatří "in flagranti" někdo, kdo vás zná. V mém případě to byl naštěští neznámý cestář :oDDD Chtěla jsem vzít do zaječích, ale pak jsem si řekla, že je to jen cestář a že mu dopřeju trochu pobavení po ránu :oDD

Poslední zvonění

12. května 2008 v 19:34 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
Kostým se mi jakž takž vydařil. Bohužel jsem byla líná vytvořit 3D krovky - kvůli jednomu dni?! Snad se vám to bude na následující skromné fotodokumentaci líbit....

Narychlo O:o)

7. května 2008 v 9:11 | Elisabeth |  Citové výlevy
Jsem zpět :o)

Ve zkratce

5. května 2008 v 19:14 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
Milé dámy ( možná i pánové), děkuju, že mě tak pěkně urgujete, ať změním design. Ale jaksi není kdy. A nebo je, ale rozhodně by ten nový vzhled nestál za to. Upřímně řečeno jsem si zakázala blog na příštích 14 dní!! A nedivte se mi! Trávím tu dvě hodiny denně. Ne přímo tady, ale i jinde na blozích a nebo na netu. Šílený žrout času. A zákaz striktní proto, že za 2 týdny v tuhle dobu už možná budu velká odmaturovaná holka!! Je to tak!! Tenhle týden chodím naposledy do školy, trávím tam poslední hodiny. Příští týden mám svaťák, kdy (dej bůh čas a den 30 hodin) si snad všechno zopakuju ( ne naučím, to už snad mám za sebou)!! Takže tudíž a proto se hodlám vzdát na chvíli tady aktivity. I když přiznejme si to na rovinu. Určitě to nevydržím. A už mám jen 3 minutky. Dala jsem si dnes jen 15 minut u pc. A hle už jsou pryč. Fakt šílené. Tudíž se rádoby loučím .... :o*
P.S. Nad vzhledem budu určitě přemýšlet. Hlavně nějaký motiv, který ke mě sedne. Báj báj

Mezinárodní dny čehokoliv

4. května 2008 v 16:44 | Elisabeth |  Takže zajímavé
Jak tak sjíždím blogy, sem tam narazím na zmíňku o nějakém tom mezinárodním dnu něčeho. Občas jsou to fakt ptákoviny, ale mě to pobaví....Třeba
27. 4. Mezinárodní den grafiky
28. 4. Mezinárodní den smutku
15. 5. Mezinárodní den rodiny
1. 6. Mezinárodní den dětí
21. 6. Mezinárodní den trpaslíků (!)
Více takových taaaaady :o)

Když se domácnost bouří

4. května 2008 v 16:37 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
Určitě už jste to zažili. Každá domácnost si tím projde. Tiše a nebo bouřlivě. U nás proběhla revolta ve větším měřítku na podzim, když si vodní živel řekl, že bude všude, kde být nemá...(kapal kohoutek, záchod blbě splachoval, myčka nešla) A dneska opět jakási tajemná síla zkoušela, jakou trpělivost mají členové mé famílie. Ráno jsme jeli od Heryho z čarodek. Řídila jsem a jelikož jsem vezla i Božku s Lukym, tak jsem nechtěla být po ránu krutá, tak jsem je odvezla přímo až před rodné hnízdečko (bydlí na opačném konci města než já). 100 m od jejich domku jsem málem přejela psa, tak jsem na to dupla. A pak začalo autíko dělat potíže. Respektive nechtělo nastartovat. A co to? Došla šťáva. Nic hrozného. I když někoho bylo to asi hodně naštvalo. Mě ne. Vzala jsem to s nadhledem. Táta přijel i s benzinem. Ale i potom jsme nemohli nastartovat. Zatrolené auto! Povolala jsem Božku a Lukáše na pomoc, chudáci, museli kvůli mě vstávat. Po 10 min se auto rozhodlo přestat nás trápit a naskočilo. A doma na dvoře si řeklo, že dobrému chování učinilo zadost a zase odmítá nastartovat. Je to krušný, bez auta jsou naši dost bezmocní. A další zařízení si řeklo, že bojkot je in. Záchod. Prostě si řekl, že se ucpe. Ještě že návštěva, která mimochodem přijela s Audi A6(mrkněte) a já umírala a slintala a chtěla a záviděla(!!!!), už odjela. Táta byl vytočenej. Máma v klidu. A já si s odevzdaností přiznala krutou pravdu. Naše domácnost nás má ve své moci a my se jen podřizujeme. Sloužíme jí. Staráme se o ní. Čistíme jí. A ona je na nás taková.....

Chtělo by to změnu....

2. května 2008 v 11:33 | Elisabeth |  Citové výlevy
Jak tak brouzdám a navštěvuji jiné blogy, zůstává můj rozum stát nad originalitou některých opravdu podařených designů!! A když pak vlezu sem k sobě, nechce se mi ani věřit že mám tak ošklivý design. Možná je to i tím, že mnoho blogařů(ek) dává přednost užšímu rozměru celé stránky. Tudíž mi přijde, že je to vše takové elegantnější. Ne jako tady tahle moje baculka :o) Prostor je fajn, ale jak kdy.....Budu s tím něco muset udělat...

Upálili nebo neupálili?

1. května 2008 v 13:44 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
Důležitá informace!! Přežila jsem včerejší den :o) Když bylo to pálení čarodějnic, musela jsem se důkladně zabarikádovat v pokojíku, abych nepřišla k újmě na zdraví.
Čarodky budu slavit až v sobotu s kamarády, protože včera se to všem nehodilo. Tak jsme si jen tak opekly buřtíky. Já, mamka a ségra. Ale to teda bylo žrádlo. Nevím, jak vy, ale já miluju opečený buřtíky.To všechno okolo:o) Buřty vymáchat v hořčici, být upatlaná a smrdět kouřem. A užívat si ohýnek. Vlastně to bylo první letošní opékání...i když ten kouř nebyl zrovna příjemný, ale holt to patří k atmosféře. Tudíž večer bylo v koupelně plno :o)) Taky jsem dostala pár přáníček k svátku. Ha ha, děsně vtipný. I když to zrovna na včerejšek sedlo.
V úterý jsem navštívila kadeřnici. Poslední stříhání jsem absolvovala začátkem prosince!! Takže vlásky supr dlouhý. Já frajerka jsem řekla, klidně to zkraťte o tři centimetry a sestříhejte!!! Konečný výsledek mě zděsil. Nečekala jsem, že to bude takový zásah a změna:o(( Ruku na srdce, mě každé stříhání zděsí. Jelikož si sundám brýle na začátku a nandám na konci. Tudíž je pro mě překvapením, co mi kadeřnice na hlavě vykouzlí....No nebyla jsem vůbec spokojená. Ale to jí říkat nebudu. Ale k věci. Jak se mi to nelíbílo, tak jsem se i tak včera cítila. Jako čarodějnice. Takže kdo mi popřál k svátku, se vlastně přesně trefil :o))