Život je krátký na to, aby byl ještě malý.

Červenec 2008

Právě jsem stříkala

29. července 2008 v 21:31 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
Zahradu, přátelé. Chlípníci, na co nemyslíte :-DDD Byla jsem donucena vstát od svého černého sexy notebooku a jít osvěžit ten prales, co se nám vytvořil na zahradě:-) Zejména maliny si dělají privilegia na největší zabranou plochu na naší minizahrádce. Udatně jsem kropila, vše co bylo v mé blízkosti, bohužel i mé nohy :oDD Stává se i v lepších rodinách..........A teď si jdu zapnout Zoufalé manželky...:-)

Už jen dva dny!!!!!!!!!!!!

29. července 2008 v 20:46 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
Ano, tolik zbývá do konce měsíce!!!!!!!A mě končí měsíční provádění na zámku. Na jednu stranu je mi to líto, vždyť jsem tam strávila už třetí sezonu!!!!Ale na druhou stranu, už je to pro mě šílený stereotyp a to mě ubíjí. Nepodávám už tak dobré výkony, si myslím. Samozřejmě záleží, jak se ráno probudím. Pořád mám záchvěvy a chvilky, kdybych se pro ty lidi rozkrájela. Ale dneska jsem měla chuť ty malé ukecané děti postřílet. Jinak jsem stvoření trpělivé....Ta nechuť mě poprvé ovládla asi v půlce července, když na zámek nečekaně přijelo asi 55 Rusů - děti. Že jsme všichni Slovani??? Pche! Ani žblebt mi nerozumněli. Leda anglicky. Bohužel jsem byla tak rozhozená, že jsem nebyla schopná dát dohromady větu. Rozutekli se mi po půlce expozice, vážně!! Doběhli předchozí prohlídku, která měla půlhodinový náskok!!!!Pořád fotili, ač jsem je napomínala sebe víc. Dokonalý příklad neukázněnosti....Měla jsem jednak vztek na jejich rodiče, co to vychovali, a taky na sebe, že jsem je nedokázala zkrotit. To byl prapočátek nechuti.... Takže vááážně budu slavit začátek srpna jako velmi důležitý počátek.....Jedno končí a druhé začíná...
Co u vás??:o) A věřte, že mě to vážně a upřímně zajímá:o)

"Chuji dach!" = Dobrý den!

22. července 2008 v 20:21 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
Minulý víkend jsem se nudila doma. Se Zbyňkem jsem se neviděla, takže jsem se hlodala doma. Všichni někde v tahu, tak mi hrozilo, že půjdu už v sobotu v deset večer spát!!!!Naštěstí mi asi v 21.45 napsal kámoš, ať se dovalím do místní hospody, že přijely holanďanky. Erika a Tanya. Abyste chápali situaci. Dvě holčiny s rodinama si to loni zakotvili právě u nás ve městě v kempu u koupáku. Samozřejmě místní přívětí lidi se jich ujali bez nejmenších problémů. Jedna z nich se i trošku zapletla s místním, ale proč ne, letní láska. O to větší pro mě bylo překvapení, že letos přijely znova. Loni jsem se se svou anglinou moc, spíš vůbec, nevytáhla. Moje sebevědomí zažilo totální dno ohledně vyjadřování v aj. Ony mi vůbec nerozumněly. No a letos po roce a pár dnech se tady opět objevily.
Vzala jsem na sebe první věci, co jsem měla po ruce a hurááá za holanďankama!:o) Hezky jsme se přivítaly, pozdravily mě i jménem, ale já jsem si jejich nepamatovala, ups...Nevadí. Musím uznat, že mi letos rozumněly perfektně. A moje ego stoupalo. S Erikou jsem snad probrala vše, na co stačily mé vyjadřovací schopnosti. Ty zkončily, když jsem se jí snažila popsat bramborák:oDDD Ale bylo to mooooc fajn. Chudák bratránek umí anglicky špatně a koukal taky dost zoufale. Většinu času jsem dělala překladatelku, kdo co řekl. Co řekly ony, co pronesli kluci.... Byl to moc fajn večer. Až se mi nechtělo domů!!!Ale ony musely být v jednu v kempu. Tak jsem se taky zvedala, ale ještě jsem se sekla dalších známých, kteří mi ještě pogratulovali k maturitě, takže téma škola - nevyčerpatelné téma. Vydrželo nám ještě půl hoďky, ale pak jsem řekla dost, že musím jít spát, druhý den mě čekala šichta a´la zámecká paní :o)
Svou ajn jsem procvičila suprově, škoda, že pak bylo hnusně několik dní a já za nimi na koupák nejela. Až ve středu a to bylo čistě náhodou. Jela jsem koupit protlak, že teda ukuchtím tu rajskou. Změna plánu - směr koupák. Od sedmi do devíti jsme kecali, sešla se nás docela fajn grupa, až na pár vysoce inteligentních výjimek. Četla jsem holandskou knížku - jako v první třídě. Erika mi jela prstem po řádku v knize a já těžce slabikovala. Oni čtou naše G jako CH, aa=á, ee=é, a tak dále. Po deseti zpocených minutách už to jakž takž šlo. Dostala jsem i pochvalu:o) V devět se hrozivě zatáhlo, vypadalo to na pekelný liják a rajská taky čekala na mě, táta ji fakt neudělá....A tak jsem jela. A pak už jsem je neviděla. Teď v neděli odjely....Ale můžu přijet do Holandska a spát u Eriky. Doufám, že toho jednou využiju :o)
Buďte chytřejší:
vtip - grap čti chrap
dřevák - čti klumpen (nevím psací)
mluvit - slapt
haar - vlasy čti hár
haar - její čti hár <= trapné co, uplně stejně psané i čtené!!V té knížce to tak bylo...

Konečně jsem se dočkala

15. července 2008 v 18:59 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
Budu mít nového miláčka. Všichni už to vědí. A já se tím netajím. Je to trochu suchar, ale snad se ještě vybarví. Nezahrne mě květinami ani láskyplnými slůvky, ale budu s ním koukat na filmy, pracovat a sjíždět net.

Česnekomil

4. července 2008 v 22:37 | Elisabeth |  Takže zajímavé
Moje závislost je česnek. Mé okolí to ví. Sestra tuhle mou neřest okomentovala slovy: "Tam kde končí únosná hranice pro normální člověka, ty začínáš ten česnek teprv cítit!!!!!!!" Je to asi dosti výstižné?? Zkrátka a dobře k čemu se chci dobrat. V Buchlovicích, což je někde na Moravě, se již 6. rokem konají ČESNEKOVÉ SLAVNOSTI!!!!!!!!! Chápete to? A já tam kvůli šichtě na zámku pravděpodobně (90% ne) nebudu. Já, šílený česnekomil!!!! To je jako by se prezident nezůčastnil zasedání summitu nebo tak něco. Hrozně mě to štve. Podle mě je to tam ohromně zajímavé. Celý den je věnován jen této úžasné bylině z řádu česnekovitých ( patří sem i cibule;o)). Přednášky, recepty, soutěže.....Ach jo.... Tady podrobnosti