Život je krátký na to, aby byl ještě malý.

Prosinec 2008

Štědrovečerní večeře

24. prosince 2008 v 18:30 | Elisabeth |  Citové výlevy
Za půl hodiny usedneme ke štědrovečerní večeři. Předpokládám, že obdobné je to i u vás:o)

Bon apetit

Konečně doma

23. prosince 2008 v 23:10 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
Mnoho lidí si chtělo letošní vánoční svátky co nejvíce prodloužit, takže hodně vysokoškoláků pádilo domů třeba už ve minulou středu. Vyjma mě. Já jsem dorazila včera. Moje sestra až dnes. A jsme trochu ve skluzu. Třeba teď sestra zdobí stromeček. Táta ho nějak pozapomněl připravit. Vánoční úklid proběhl velmi tiše. Největší sekec jsem nadělala já, a to když jsem uklidila kotelnu, která byla noční můrou domova. Zabralo mi to přes dvě hodiny, ale jsem moc spokojená. Je vidět, že se tam něco dělo. Vánoce jsou svátky klidu, se ségrou jsme hrály neklidnou hru Bombermanna:oDD Je to akční hra už z prehistorie. Ale nás baví. Zabrané do hry jsme nevnímaly okolí moc bedlivě. Mamka něco zavolala a ségra zavolala jojo. Ptám se, co že chtěla. Sestra odvětí, já nevím:o)) Co se týče dárků, nakupovala jsem ještě dneska v Lípě, kam jsme zajeli hned po obědě. Hlavě táta byl problém. Vyřešeno - uzené vepřové koleno. Nízko nad zemí je ale v nebezpečí před naším kocourkem ( je to prašivej zmetek!), který kolínko vyčuchal a málem se do něj s chutí pustil. Na dárcích mě nejvíc baví samotné balení, a samozřejmě ta radost, kterou způsobí:o) Protože ani nemrzne, nepřijde mi, že jsou Vánoce. Snad to cukroví to napovídá. Jdu si pustit ještě díl Comeback a pak zalehnu, ať jsem na zítřek pořádně odpočatá. A zapomněla bych - ve čtyři hodiny je u nás půlnoční mše. Jsme holt malé město. Stejně by se mi asi o půlnoci nikam nechtělo:o)

Ehm ehm

23. prosince 2008 v 22:52 | Elisabeth |  Citové výlevy
Je tu zima a zitra Štědrý den. Blog už si zasloužil nový obleček, když jsou tedy ty Vánoce. Je to můj dárek pro něj. Nebudou to Vánoce na sněhu, ale vždyť to není to nejdůležitější. Hlavní je zdraví, klid a pohoda v rodině.

Šťastně a veselé Vánoce Vám přeji.

Elisabeth

Moudrost a lenost

16. prosince 2008 v 16:17 | Elisabeth |  Citáty, hlášky, průpovídky
" Hluboká řeka teče tiše a moudrý člověk jde opatrně."

" Lenost je strach před očekávanou prací."

" Lenivý duch se spokojí s tím, co vynalezli jiní."

Vypečený a vykoupaný víkend

15. prosince 2008 v 23:34 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
V pátek jsme navštívili aquapark v Neustadtu (menší městečko nedaleko za hranicemi). Nejela jsem tam poprvé, ale těšila jsem se moc, protože jel i Zbyněk. Mamka jako hlavní organizátor to měla už zmáknuté - aha, důležité info - jeli jsme se základkou. Připadala jsem si jak ve školce, jen od deváťáků jsem 5 let! Legrační bylo, že nevěděli, kdo jsme a pokorně a bázlivě nám vykali:oD Cesta, kvůli čerstvému sněhu (pan řidič měl super nové letňáky;o), trvala 2 hodky. (Ne)Povinná zastávka u Kauflandu, kde děti utratily, co mohly za sladkosti asi v domnění, že je to tam levnější. Já se zastavila a zaslintala v Deichmanovi. Tady na Chodově takové botky prostě nejsou!!!! A konečně aquapark. Čas v šatně a sprše zabral tak 5 minut a především chlapci, netrpělivě přešlapávali u bazénu. Kluků letos byla nadpoloviční většina, což se pak projevilo na morálce. Plavčice nám sdělila zákazy a rozchod - nebo spíš rozplav:o) Plavecký bazén, tobogán, venkovní bazén, umělé vlny, vířivky a to vše ozdobeno palmami a jinými prapodivnými rostlinami (umělé i živé). Mám to tam ráda, je tam klídek, málo lidí, dostatek lehátek (důležitý faktor!).... Po půlhodinách bylo možno se utopit v umělých vlnách, jednou za hodinu odřít si končetiny v tobogánu díky nafukovacímu kruhu a téměř permanentně vařit pozadí ve vířivkách. Je - li libo zima, stačilo vyplavat ven a nechat omrznout vše, co čnělo nad hladinu. Tímto způsobem jsme prožili 5,5h ve chloru, jehož aroma jsme nasávali ještě v neděli.
Sobotu jsem věnovala učení. Jen dopoledne jsem si jela vybrat matraci na novou postel( tu kterou jsem měla dostat za maturitu!). Je to snad nejpříjemnější vybírání hned po ochutnávce. Totiž, leháte si na ty matrace a ta, která je vašemu hrbu nejpříjemněšjí, je ta pravá a jediná:o)
Neděle byla vypečená a to doslova. Opět a zase pracovní síly nasazeny do boje s cukrovím. Babička každým rokem zvyšuje počet nasazených jednotek. Letos 45 kg!!!!Jak slíbila, tak dorazila i Nella, vlastně od nich všici, což bylo moc fajn. Ségra byla na koleji, ale místo ní nastoupil Zbyněk(myslím, že ji nahradil tak 2x). Můj úděl byl namáčet sněhové špičky do čokolády. Sněhové špičky se rozmnožily na šest plechů! Přijel i druhý strejc, pustil se do prvního a hned bylo o zábavu postaráno. Do toho všeho se všude pletl bratránek Filip a ujídal a překážel, kde mohl. To vyznělo, že je mu 6let, ale je mu už dávno 20:o) Když jsme takhle v 6 lidech mákli, práce utekla, že ve 3h všichni odjeli krom nás. Když takhle babičce pomáháme, vejslužka nás nikdy nemine a je to fajn:o)

Co vy a cukroví? :o)

Beseda s Mistrem

10. prosince 2008 v 14:36 | Elisabeth |  Takže zajímavé
Minulou středu jsem měla úžasnou možnost setkat se se svým oblíbencem. A tím není nikdo jiný než spoluvytvořitel Járy Cimrmana Zdeněk Svěrák. Pod záštitou VŠE se konala beseda pro studenty i nestudenty právě s tím to skvělým člověkem. Byl úžasný už jen tím, jak obyčejně si to vkročil doprostřed nové auly. S kamarádkou jsme se rozplývaly jakoby tam seděl nějaký playboy. Jeho charisma nás totálně odzbrojilo. Hlas nám hladil sluch i duši. Bylo to báječné. Celkový dojem mi kazil pan děkan, jehož předností rozhodně není řečnictví. Proti Mistrovi hekal, vzdychal, koktal až vstávaly chlupy na lýtkách! V publiku kolovaly 3 mikrofony pro případné dotazy. Lidé měli otázky připravené a dobře je i podali (jen jedné otázce jsem moc nerozumněla, ten kluk vedle mě se ptal tak zvláštně osobně, domníval se on, že je borec, či co?!) Jeden "frajer" mu dokonce tykal, když pokládal otázku, což mi přišlo naprosto nevhodné a nevychované. Pak se už polepšil. Hodina s Mistrem utekla neskutečně rychle, během které nás pobavil, jako by to bylo představení:o) Po té proběhla neoficiální autogramiáda. Nechala jsem si podepsat vstupenku. " Pro Elišku, prosím." On mi odpověděl, že to je i hudební skladba a já na to, že i Eliška ze mlejna. S úsměvem se na mě podíval a vrátil mi podepsanou vstupenku. Teď už vím, jak vypadá nebe:o))) Třešničkou na vynikajícím dortu bylo promítání Vratných láhví, které jsem vnímala po besedě docela jinak:o)

No Name v Praze!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

5. prosince 2008 v 8:52 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
Ano, moji největší oblíbenci dorazili do hlavního města a já si tuhle událost nemohla nechat ujít!!!!Do Liberce jsem to nezvládla, i když je od mého bydliště blíže než Praha. Jak to všechno bylo? Všechno mělo vypuknout ve čtvrtek 27.11. od 20.00 v Tesla Areně. Nervozní jsem byla už od čtyř, že se nedostanu dopředu a jak jsem slepoň, z koncíku bych nic neměla. Na místo jsme dorazili už v půl sedmé, pár fanoušků už stepovalo před turnikety. Dovnitř jsme byli vpuštěni něco po sedmé hodině. Zbyněk si šel sednout na tribuny, nehodlal nadšeně skákat, křičet, tleskat a kvílet jako já:o) Nahrnula jsem se úplně do kotle, místečko v druhé řadě.

V osm se setmělo a předskokan začal své předvystoupení. Petr Bende. Znám od něj asi dva songy a nemám ráda nahlas hudbu, takže koncerty všeobecně jsou pro mě trochu paradoxní záležitostí. Být sama v davu - taky není o co stát, tudíž jsem byla z Bendeho otrávená, že zdržuje. Když opustil podium, už jsem začala být nervozně nadšená, že konečně zase uvidím No Name. Ale kapela, která nastoupila, nepatřila k Igorovi Timkovi! A někdo se tam houpal na houpačce ve výšce tak 4 metry. Druhý předskokan! Ewa Farna! Už jsem tady jednou psala, že jí fandím, jak se v 15 letech poprala se slávou a že nějakou budocnoust její kariéra má. Publikum na ní reagovalo různě. Třeba :"'Ewa Farna, vůbec není marná!" :oD S každou písničkou trošku změnila oblečení, z čehož se mi nejvíc líbil kostým Catwoman. Kožené kalhoty jí sedly;o)

A konečně v 22.00 se nám splnil sen, začali hrát No Name. Byla jsem úplně strašně moc šťastná, oni jsou skvělí, vtipný, báječný, skoro se mi chtělo brečet štěstím. Fakt neuvěřitelný pocit:o) Jelikož jsem dostala od Zbyňka jejich nové Cd už před pár měsíci, mám ho naposlouchané ažaž, takže jsem zvládala zpívat všechny písničky. Závistivé pohledy mých sousedek mi nemohly ujít(taky jsem takhle závidívávala na jiných koncertech):o). Když se Igor, frotman kapely, přiblížil k našemu davu, ty pětatřicetileté ženské vedle mě byly jak pominuté a hrnuly se k němu, jako by to byl bůh:o) Stržena davem jsem se ocitla tak metr od Igora, skvělé:o)))Dokonce i postál a nehýbal se, když viděl, že si ho fotím(to není domněnka, ještě na mě kývl, jeslti je fotka v pohodě;o)) A že je to vtipálek dokázal i tím, že zahlédl v davu dámu v letech jeho maminky a složil jí kompliment: "Vy být moje máma, tak kojím ještě dodnes!":oDD

Byl to úžasný večer. Domů jsme dojeli asi v půl jedné. Stála jsem nepřetržitě od půl sedmé do půl jedné, ale bylo to skvělý a stálo to za to:o)

Chtěla jsem, aby to byl krátký článek. Ale já to asi neumím.