Život je krátký na to, aby byl ještě malý.

Únor 2010

Napomenutím probuzená

13. února 2010 v 21:44 | Elisabeth
Z hrůzou zjišťuji, jak ten čas letí. Moje "kóma" mělo trvat třeba měsíc, ale 3 měsíce?! Měla bych se stydět. A to bych ani nevěděla, kdyby mi to milý server blog.cz neoznámil na mail. Opravdu je to k pláči. Strávila jsem tu hezké chvíle a najednou je toho tolik v životě reálném, že nestíhám trávit už tolik času ve virtuálním světě, natož se o tom dělit s ostatními. Ne všechno je hodno zveřejnění. Nejhorší asi je, že tenhle blog už není anonymní. S anonymitou jsou spojeny výhody, jako úplná otevřenost pisatele například. A to už u mě nejde. Ale zase nejsem srab, abych si zakládala nový blog kvůli téhle ztracené a již nenávratné výhodě. To mě vede k tomu, přehodnotit svůj již strávený čas na netu. Ano, taky jsem obětí facebooku :) A to se teď změní. Budu se zase ráda vracet sem. Protože se stala podivná věc, alespoň z mého hlediska:) Mám větší návštěvnost, když sem nepíšu, než když jsem plodila. A to mě nakoplo. Takže vážení a milí, jsem zpět i za cenu menší návštěvnosti :)