Život je krátký na to, aby byl ještě malý.

Prosinec 2010

Ups, zase konec roku?

14. prosince 2010 v 12:40 | Elisabeth |  Nevšední zážitky z mého všedního života
To, že mám ještě blog, mi připomíná jen statistika chodící co týden na můj mail. Tak letní prázdniny byly fajn :D Už vím, jak se cítí nezaměstnaný člověk bez povinnosti. 3 měsíce prázdnin se mi zdály nekonečné, když jsem neměla co dělat, a to já aktïvní člověk nesnesu, když nevím, co se následující den bude dít. Sem tam párty, sport, ale hlavně hodně seriálů a výmluv proč zrovna dneska nejet na kolo. V srpnu už jsem byla na pokraji zhroucení z lenosti, takže jsem ze srandy nastoupila na brigádu v Penny. Taková práce se v krátkodobém měřítku velice přínosnou. Jednak člověk zjistí, jak to v takovém řetězci funguje a je zděšen, že vůbec funguje. Taky získá přehled o běhu firmy a to pro mě ekonomku bylo jen plus. Peníze taky nebyly k zahození a protože to nebyl můj smysl života, tak jsem si to užívala. A úsměv nebolí a nic nestojí, tudíž zákazníkům moje kolapsy na kase moc nevadily - a nebo to velmi dobře kryly :)
Září jsem vítala s famfárami, světla velkoměsta mě lákaly jako lampa můru. S jasným záměrem získat zase práci jsem napsala tři maily, ale statistiky jsou kruté  v současnosti ohledně práce. Proto mi ego stouplo do nebeských výšin, když mi ze všech tří odpověděli, že se mohu dostavit na pohovor. Do vesmírných výšin  jsem vzlétla po úspěšném pohovoru v jedné vzdělávací společnosti, kdy jsem dostala práci jako asistentka, prostě administrativní myš :) A od září lítám mezi školou a prácí, která mě děsně baví, protože tam jsou fajn lidi, co zbytečně člověka kvůli prkotině nezašlapou do země. Ale nějak jsem zase podcenila školu a průběžné testy, zkouškové v lednu se rýsuje do obludných rozměrů, a nad hlavou mi visí bakalářka....
Stejně mi vrtá nad hlavou ta návštěvnost :)

Mějte se krásně a veselé svátky, vůbec se nehoňte za dárky, nemá to smysl, nejvíc potěší spokojená rodina, nesnáším svoje strhané a unavené příbuzené!

Úsměv a pusu

Elisabeth