Život je krátký na to, aby byl ještě malý.

Září 2012

Kulturou sem, kulturou tam

26. září 2012 v 14:00 | Elisabeth |  Kulturou sem, kulturou tam
Kulturního života je všude spousta, stačí je přijít mezi lidi. Co je větší vítězství než když někdo přijde dobrovolně ze své vůle?Úroveň akcí už záleží na morálce jednotlivců, svalech security panáků a předvídavosti organizátorů. Ale kultura se nemůže dít bez lidského kapitálu. Co je kultura? Divadlo, film, hudba. A co setkávání lidí? To je přeci taky kulturní obohacování. Protože nejsou na světě dva lidé, kteří by měli totožné znalosti, zkušenosti a názory. Pokud se ale někdo chce setkávat jen, aby mohl obviňovat ostatní z nečinnosti, docílí akorát větší zatvrzelosti v pasivním chování. Chtít vybudovat na vyschlé Sahaře rajskou zahradu se nepovede bez příprav a řádného zázemí. Ale na okraji Sahary a s pomalým přizpůsobováním už je šance vypěstování rajských jablíček mnohem vyšší. Jistější je udělat pět malých krůčků než jeden velký skok s nejistým dopadem. A tak začnu i já. Pěkně pomalé, jisté a neukvapené krůčky. Protože kulturou se zase nesmí plýtvat.

Jak nás to učí ve škole, zacílení a orientace na zákazníka je to nejdůležitější.

Úsměv a pusu.

Elisabeth

Směr životního údělu změnit nelze

26. září 2012 v 13:48 | Elisabeth |  Citové výlevy
Těžko navázat na téměř dvouletou pomlku. Pro začátek se můžu pustit do shrnutí aktuálního stavu.

Mám před sebou poslední ročník vysoké školy, studentského života si užívám plnými doušky, až se zalykám a před utonutím mě chrání jen anděl strážný. Pomalu začínám směřovat k životnímu cíli, kterému bránit se je marné. Geny, vyšší síly a predispozice vás stejně dostanou, kam chtějí. Trochu mě děsí, co vše by se dalo dělat lépe nebýt lidské hlouposti, chamtivosti a sobectví. A jeden člověk nemůže napravit veškeré zlo. I když v historii se takoví odvážlivci nalézt dají a jejich odvahu nelze než ocenit. Jsem zvědavá, za jak dlouho mě můj optimismus a ideály opustí. Samozřejmě si přeji a budu pracovat na tom, aby se tak stalo co možná nejpozději. Uvidím, jak se projeví lidská hloupost a nadutost, když nabídnu pomocnou ruku. Protože mi není jedno, co se děje s budoucí generací. Protože si myslím, že jít za příklad je už půl úspěchu ve výchově. Nechci na nikoho křičet a nikoho pranýřovat. Chci rozvíjet potenciál v lidech, protože každý je v něčem dobrý, ba vynikající. Samozřejmě musí sami chtít. Musí mít motivaci. Nic víc mě nenaplní pocitem zadostiučinění než když zlepším druhým den nebo se něco podaří společným úsilím. Není nad stará moudra, že víc hlav víc ví a dvoje ruce udělají více než jedny.

Zkrátka se ocitám ve spirále, balancuji na konci útesu studentského života a další krok do velkého světa už musím učinit s představou, co v životě budu dělat.

S úctou a úsměvem jde všechno snáz, toho se budu držet a ono to přijde.

Úsměv a pusu

Elisabeth